1138

23

osm kop míš. konsistoři před nimi. Ten administrátor Václav byl prostý kněz, ani mistr, ani brani a kněz Jan druhý.)

Ale v puol čtvrtém létě při sv. Jiří odstěhoval sem se do Zdislavic blizko Vlašimi; *) a tu pro opatrnost těch lidí osadních už mi se škoda nestala na desátcích. Trefilo se cos hrozného, když sem šel z Keblova a přišel sem do Javornika, spolehl sem pii zdi a pachole pozústavší šlo na jinu cestu okolo humen; a ja v rohu jednoho proto cekaje pacholete u vsi pod stromem jakesi zidky lehl sem. Vstanu i uhlídám člověka z Mnichovic vísky, jehož sem neznal na ten čas, an jde od Štěpánova (městečka) skrz Javorník; a já jako bych spal učiním se. A tento vzal mi sebera pluhařnici i odcházel s tím pryč. (Já volám po něm) a on vrativsi se zase dal mi tau sekyrü v hlavu, málo, že mne nezabil. A já řek sem: Což tak kněze mor- duješ! A on povrh si sekyru i utíkal a sedláci, když po- křik učinil se, honili ale neuhonili, ač zvěděli, kto jest. Snášel sem na üredlnika Jindficha z Berku jináč Lupusa, i na pana Trčku Zděnka, neb jeho panství bylo; pán byl by, trvám, aby mě byl zabil, aby něco uchvátil, neb za zdravého života brával kněžím jako nebožtíkovi knězi Matčjovi Krškovi z Křisaud(ova)*). Když ho sedláci obránili za zdravého života a nedali bráti, ješto byl naň poslal; potom brzo kněz umřel a Trčka všeckno uchvátil; byla jeho kollatura. A úředlník počty od sedláků bral a když nebylo trestání lidí; asa vokolo padesáti sebralo se i s nimi osadní a ti mě prosili, abych tomu holymu mordýři svému odpustil na silnici kralovské; a když sem uzřel, že pláčí více mne litujíce srdce mého změkčili povahu, plakal sem s nimi a odpustil sem jemu tu ve Zdeslavicích v světničce u vrat.

Avšak buoh jenž řekl: mně pomsta boží, dopustil, že ten člověk zabit jest a mně se dostalo v té malé vísce Mnichovicích i zaň mši slużiti.

Zprávnějších lidí, což sem já kněz Václav (Rosa) měl far v městečkách i ve vsech v desátcích i ku poctivosti a opatření v tom neměl sem žádných jiných krom Zdi- slavických osadních upřímných.

1) (Rosa) Václav Chrudimský ve Zdislavicích na hradě hladil se často smuten sa po bradě. (1537.) Cod. 4277. f. 80a. *) Křivsoudov v Čáslavsku (Pal. 194.)