11
let těch na bratry české, jimž dle tehdejšího obyčeje
pikartů nadává a o jichž šíření se v Čechách zajímavé
zprávy nám podává. Jeho péro, které neušetřilo ani krále
Ferdinanda I. a tím méně ještě nepříznivce Havla Caheru,
jest hlavně při roce 1547. velmi ostré; že svědkem byl
všech událostí, jež vypisuje, domníváme se proto, že se
zdržoval za těch časů ve Zlatníkách, jen několik hodin od
Prahy vzdálených, a nebyl-li sám svědkem při událostech
těch, zajisté od někoho hodnověrného se toho všeho do-
věděl, Zápisky jeho nám mohou, třebas ne veliky, však
proto přece hledaný materiál poskytnouti jak k politic-
kému životu, tak hlavně k dějinám osvěty v Čechách a
osudu kněží zvláště. Nejsou pak tyto jen jediným dílem
Rosovým; napsal jak dříve řečeno, dosti českých kázaní,
ovšem jen ke své vlastní potřebě; mimo to máme od
něho ještě jakési hospodářské poznámky, ve kterých sobě
zaznamenal rozličné dávky svých osadníků, ve kterých
nevynechal „ani jedné slepice a několika věrtel ovsa“, jakož
i některé svoje vydání. Tyto poznámky sepsal za svého
farářování v Unhošti, neboť vypočítává jednotlivé své
dlužníky v osadě této, jak na svém místě ve příloze po-
dotknuto bude.
Abychom konečně se zmínili i o tom, kterak sobě
jsme poCinali při vydávání zápiskův těchto, podotýkáme,
že sestavili jsme je chronologicky obracejíce pozornost
svou hlavně k tomu, aby části k sobě patřící, které však
v rozličných rukopisech od sebe odtrženy se nalézají, opět
k sobě se dostaly. Kterak se nám to podařilo, nechť
čtenář sám rozhodne; jen na to upozorňujeme, že poslední
částky při nejlepší své vůli nemohli Jsme tak k sobě
položiti, neboť tu právě, jak se zdá, „jakási prostředkující
čásť schází. Ostatně ještě připomínáme , že nám valně
pomohly poznámky v jednom rukopise, kde vypočítávají
se téměř všecky stanice Rosovy, sestavené nejspíše ještě
tenkráte, když zápisky tyto pohromadě byly. ?) Uv eřejňujeme
zápisky tyto v pravopise nynějším, při čemž ovšem pone-
chavame všecky formy tak, jak jich nalézáme. I dvou-
hlásky au jsme šetřili, ač jak již rodák Rosův, Benedikt
Nudožerský dosvědčuje, první samohláska skoro jako ©
vyslovována byla ve století XVI. Ovšem udrželo se au
ještě hluboko do věku našeho, ale zajisté již dávno před-
1) Cod. 4278. f. 17b.
