54
Stalo se léta 1550 po vánocech, mládence žáka
vsadili do šatlavy, protože se byli někde vadili; a seděl
ten sladovník, že sladoval na vánocech, a tak o nějaků
podušku se vadě sladovník dal pohlavek několik žáku; a
žák popadši nuož vrazil do hlavy sladovníku súsedu. Ten
umřel a žáka mládence sťali. Byl z Prahy, výborný mlá-
denec a mnoho lidi chtěli dáti, i otec i ten ješto umřel,
než umřel pravil, že se bráně to mu musel učiniti. Nebylo
nic platno. A tak více novin zlých bylo slyšáno od počatku
roku a léta milostivého nežli dobrých.
Item. Sen byl v noci k svět(l)u na svátek sv. panny
Doroty. A já kněz Václav před nějakými pány kázal sem
na zemi stoje; a oni po pavlačech stáli i dole. A když se
Budiž mí sám za obrance a za město pevné,
již já v žádném jiném nechci míti své naděje;
neb sem v pravdě, skutku poznal, že sem tě hněval,
když sem v člověku smrtedlnému svú naději dal.
I odpustiž mi to pane, všecko provinění,
znajíc k sobě obrácené mé věrné svědomí,
prijmi mne pod svú ochranu, skrz falešnú radu
proti služebníku svému neprávné služenú.
Ty si jisté autočišté a upevnéní
nechť všecka moc nepřátelská proti mě povstane
nebudut se jich všech báti, v tě budu úfati,
neb vím, že statečně budeš za mne bojovati.
Ej, kdo bude moci tvé mocnosti odepříti,
koho právě miluješ, nad tím zvítéziti?
Dábel se v&í svü chytrostí, élovék (s) svü müdrostí,
špatný a hubený jest proti tvć velebnosti.
Faraon král málo jest na tobě vybojoval,
proti tvému přikázání když líd svůj sužoval:
zbi's ho těžkými ranami s mnohými pohazy,
naposledy's ho potupil (v) červeném moři.
Protož já nešťastný člověk maje dóvod toho,
jak své stvoření miluješ, nevážíš ho málo,
k tobě se není utíkám, tě za pomoc žádám,
ze všech mých (m. mým) nepřáteluov vysvobodiž ty mne sám.
