39
německé jináč v panování sobě uved; než co staří císaři
drželi a spravovali a dobrovolně vystaviti sobě dali, a zvlášť
města svobodná stížila ti dva v svých letech přes příliš.
Také i krále některé k své vůli měl císař, jako
Franského, Englického a jiné, kniZat, hrabí, panuov; mocni
byli a s nimi činili jak chtěli a co zemané s svými chlapy,
a museli jim poddáni byti, čemuž všickni křesťané divili
se a nemohli odepříti až do léta 1547.
Item. Při času letnic král Ferdinandus přijev do
Prahy v sobotu den navštívení panny Marie, mnoho zlého
městu pražskému učinil, potupil a snížil a všechněm
„městům pod obojím spuosobem pod zástěrau pokoje a
slibuov na své království, aby se nebáli nic, ani nejmenší
škody. A tomu mandatu, ješto v něm bylo psáno od král.
M., aby se nebáli, že nic zlého jim nemá přihoditi, kteří
sau nic neubližovali vrchnosti jeho. A tudy pohnul pány i
města k sobě a mnozí páni i z zemanuov k králi jeli do
Litoměřic (prvé) a k němu proti svým zápisům se spol-
čovali a poddávali. Neb byli se zapsali a snesli tymer
vSickni pani spolu s městy, aby se neopauštěli do hrdel i
statků, a v tom zavázali potomky své a zpeéetili. Avšak
páni a zemané z většího počtu zadost neučinivše , nechali
v tom Pražany a měst a nětco panuov rytířstva. Neb král
vojensky k Praze táhl někdy nočně posílaje lidi; pak i
sám přijel. Žádný neodporoval v Starém Městě a když
sam přijel v sobotu s mocí dosti nenadále veliků, vpadli
na Malů Stranu a na most skuoro dopolu Němci; a toho
se nenadáli Pražané.
A obecní pražští bauřili se nevědůc, co se to děje,
zdvihli se na Némce a mocně hned chtěli na né padnauti.
A mnozí na retuňk i z měst chtěli, ku Praze šli, běželi
z blízka i z daleka; ale Pražané konšelé životem i pros-
bami po všech silnicích a až k Hoře jezdili, posílali, aby
netáhli, že není potřebí, že král nemyslí nic zlého. A tu
v městě nedali na žádného Němce. .. A na hrad všickni
konšelé sem i tam jeden po druhém jezdili a zase s hradu
páni k nim, a když již vyrozuměli konšelé Pražané, že
odjinud netáhne retuňk, hrozili svým domácím obecným
rozličně, pravíce, že nás spálí neb mají ohnivé kule, jakož
z nich stříleli do řeky. A když domácí i zběhlí lidi v Praze
chtěli vdy na ty Němce, ti kteří byli králi na Pražany
radili, když uzřeli haufy lidu, ani k bránění hotovi, do-
mlüvali na nè mrzkymi slovy a aby se Sidili z mésta etc.
