38
k Kadani; najprv tu aby se stáhli, odtud mustrovaní aby
jeli, kamž buoh a král bude chtiti (1546). A té chvíle
k svatému Václavu počalo draho býti v Praze: voves po
deseti groších českých, a žito po osmnácti gr. čes.; také
i jiné vobili mělo drahost.
ltem: Sti Galli fuerat syllaba: Gal. 1546. ') A hned
v neděli na zajtří slyšeli sme dobře nešťastnů rozpravu o
císaři; neb když u nějakého města chtě sobě jeho pod-
maniti ležal ne ve mnoze, ale jako v šesti tisících, tu
knižata ten lid císařský pobili, že jich ledva tisíc zůstalo.
Aie i to může býti lež; neb prvé pikarté lhali, poZenü
¢eské pravice, ze cisafsky lid jako úsporný kniežata po-
razili a pobili na dvacet tisíců. A nebylo toho, takéz i
toho bohdá nebude.
Z táborských také bylo slyšeti, že by ti Hispani,
kteříž táhli skrze Prahu, veliků jim u vojště a na cestě
činili nesnäz, a korühev jim ssekali a nětco jich pobili.
Ale poněvadž mají jednoho krale pana a od ného tahni:
muož býti lžička bez topořiště.
Přiskakovalo obilí: pšenice k kopě dražší, žitu k tři-
ceti gr. voves ku patnácti gr.
Bože, bože, učiň mír,
daj, ať zhyne ten štír,
kterýž všudy jedy pauští;
pikarté se hauští
ač jed ten rozlívají,
knížata a pány napájejí.
Nebudelit, bože, tvé lásky,
rozdělíť pikarté štíra v ocásky,
ať by zrostly v draka dlauze,
kterýžby v své tauze
zarmútil slona silného
a napil se krve jeho.
Takéť i Iva nepomine
když se z jedu jich napije;
musit svésiti hlavu doli,
odepře tomu ten vdy buohu.
Ať přestane jed rúhaní,
navrátí prosté věření,
jakož bylo na počátku
v církvi svaté bez zmatku.
1) 16. října, v sobotu.
