1137

315

320

325

330

340

syna nechci, to jistě věz. Protoz sé toho i vysti'ez, aby ho darmo nezvala

ni na prázno pracovala. Tot pravi bez proménénie. Králová vz to povédénie użasśi sć vece pilne:

Milá dsi, proč tak mylně mluvíš? MIE, tot razi tobě. I kde by ty mohla sobě nalezti lepsieho muże? Však mu v&ickni králi slüzie a jmá veliké poklady, podlé vsí mésta 1 hrady

i mnohé široké země.

Nesla bych nelehké břiemě, ač by sč tak minul s tebú! Milá dsi, vč svč sirobu nesle mnoho let zde jsúce

a vždy polepšenie ždúce.

A již si ho dočekala.

Raziť, by nikakž nenechala, by zań mile rada neśla.

Již jest náma ta čest vzešla, po níž-tě tvoj otec túžil;

tenť jest jeho occi slúžil