1137

3420

3430

3435

3440

hotově čeká i miesto,

má milá drahá nevěsto!

K němuž u brzkosti pojdi, nebeskéj radosti dojdi,

nic sobě netesknúc, žádná! Cožs požádala, má ladná, to jsi všecko obdržala; všém, od nichž sč tobě chvála bude dieti, z učiněnie vzpomanúc tvé mučenie, slibuji hotovie u moci

ze všicj jich nüze vzpomoci.

A když tento hlas jie dodě, tato slova dopovědě,

inhed ta svatá děvice, vzezfevii na kata z nice, svých stvicich vlasév dosahsi, svu beluci šíji ztáhši

vece: Ova, toť odolá

má přč! Již mě k sobě volá muoj král, jenž všě krále plení. A ty činiti neleni,

konaj, v néztos sé uvazal,

jakžto-tě tvój ciesař kázal.

155