1137

3325

3330

3335

3340

panno krásná i dóstojná!

Tehdy tu ta chvalná i hojná bojovnice Ježúšova, vzdechši z srdečného slova, ze všiej síly tož odlekši,

na svü kolenü pokleksi

i spé svoji ruce krásnie, vznesši svoji oči jasné

i vezře na nebe jima

řkúc: Ó Jezu Kriste! Ty má radost jsi i cná prospěcha, všech v tě věřících útěcha

i všech svatých děvic chvála! S tebú vzata věc nemalá. Mój cný choti kratochvilný, všemohúci Bože silný,

jáz děkuji tvéj milosti,

žes mě podlé duostojnosti ráčil dáti k tovařiši

mezi tvú děvičí říši

i připomanúti známě.

Ó laskavý, vezři na mě

a smiluj sć dnes nade mni, učiň v tom svi milost se mnü,

za něž k tobě oči vznoši.

151