1137

3295

3300

3305

3310

3315

neb vidíta moji oči

Jezu Krista laskavého,

jenž jest radost srdce mého, jehož moc všemu odolá,

an mě míle k sobě vuolá.

A ten jest méj moci čilost, ten jest má rozkošná milost, ten muoj král i ciesař mocný, ten méj duši jest pomocný, ten mój milý chot věhlasný, ten mój drahý ženich krásný, k němuž má všě mysl jest vzata: nebo on plná odplata

i mocná obrada svatých,

v čisté vieře z světa vzatých.

To domluvivsi k téj sile, stínace poprosi mile,

by sé vzdrzal malü chvíli, až by svu potfebni pili

i modlitvu k Bohu zdela, jakž by mohla neb uměla. Toho jiej povoli mudec,

k jejie smrti neby nuéec, ale přijem k sobě meče

vece: Neměj ijednéj péče,

150