1137

3170

3175

3180

3185

3190

Ciesaté vzpodjechu tuhy. Na zajtrie zsadi své sluhy, kdež ten sud konati chtiese. Ješče právě syt nebieše krve mučenníkuov z jich masa. Svü zlobivü völi pasa

kaza svatu Katefinu

před sě vésti v tu hodinu

i vece k niej: Nuže krásná panno, müdrá 1 véhlasná, litkem ktvucie Jako ruoźć! Jinak již býti nemóže

to všecko, co sě jest stalo škody, mnoho nebo málo, mně s právem od tebe včile až do té nynějšie chvíle,

ež zpušče mnohá dědina: kakž jest kolvěk tvá vina, všakť chci všecko odpustiti, chceš-li ještě opustiti

svü chytrü fec 1 odpéru

a prijieti naši vieru.

Chci tč za svú najmilejší pojieti i najurozenější mého ciesařovstvie psáti,

kdyZ sé to nemohlo státi,

145