1137

3020

3025

3030

3035

a jejé prsi pronznuchu

od kostí ostrými kostny, jakž byl kázal ciesař zlostný, i vzvěsichu na dva krsy.

Tu pak ty královéj prsi jakž nuzně z těla vydřechu, tak jiej potom hlavu stěchu mečem, a jejie dušice

pro muku téj děvice

i skrze ty ščastné muky

k Bohu v nebeské proluky

jako andělíček brče.

A jakž brzo nocí mrče,

tak Porfyrus v tu dobu některé křesťany s sobú pojem i jide za celo:

složiv to chvalné tělo přiklek, šlechetnými mastmi, ješto dalekými vlastmi biechu v dary mu poslány, jejie těla všecky rány zmazav, doby z země rova,

v némZ tu královü schova.

139