1137

2970

2975

2980

2985

2990

sě úmyslem k svému stavu, žeť já tobě dnes tvú hlavu káži s tvého vazu stieti

a tvé maso zfeZüc vzieti

i rozmetati, v tom mi vé, ptactvu 1 rozliénéj zvěři,

at té tvá chytrost opravi! Králová vece: unaví-

li mě tvá zlost, to nic nenie. Neb má vuole i mé chténie jest, pro véény Buoh umtieti! Ciesaf káza inhed jieti

ji i vyvésti pred město

svým slúhám, a ješče přes to káza ten ciesař nebožný, aby železnými rožni

jejie prs! prodesili

a za ty ji povésili.

A když ji slúhy z téj ponuky vediechu na tyto muky

pro jejie čistú nevinu,

tehdy na svatú Katefinu králová vezřevši vece:

Již ke mně spěje má pece,

milá panno Kateřina!

137