1137

2920

2925

2930

2935

2940

pomsti svatéj Kateřiny pro jejie pokorné činy

z

nad nevěřúcím pohanstvem.

Ciesařová se vším panstvem bie3e ostala na hradé;

s Porfyrem v tajnéj radé sediese naplákajíci,

dávno velmi čakajíci

božie pomsty divnéj rány. A když hrom již ty pohany pobi i smrtí postiže,

tak sé králová prec vzdvize doluov udatné k ciesaïi, řkúc mu: Ó lítý ohaři,

ne mój muži, ale črte, převzteklý pekelný chrte, všech hněvuov plamenná záři! I co chceš, hubená tváři, bojovati řečí mnohu protiv mohúciemu Bohu ? Rozmysl sé, u vieře chudý, miň své zlosti i své bludy, znamenaj ale jedinkü

to po nyné&j&iem ücinku,

kak jest mocný Buoh křesťanský,

135