1137

2865

2870

2875

2880

2885

nechaje všie svéj protivy, odolá bludnému kmenu

a tvému svatému jménu

s svými hlásí chválu pěčně,

jež jest požehnáno věčně.

A jakž brzo tu řeč skona,

tak netaže vstáti ona,

až bned rúčí oblak vznide,

v němžto anděl s nebe snide

a ten luči bez rozpaka

z toho jistého oblaka

mocně silným, mocným lomem tak divokým, prudkým hromem v tý mlzi mezi ta kola,

jakž jich ižádúcie póla

tu pohromadě neosta;

ale tak je silně zchvosta oblakovým opeřením,

že tiem prudkým uderenim

od železa 1 od lesa

dřízky od těch kuol v nebesa třeštiechu nahoru jdúce

nad ty lidi, ješto ždúce

jejie umučenie stáchu.

Ty pak na ně tak litně práchu,

133