1137

2840

2845

2850

2855

2860

Jezu Kriste všemohúci!

Ty, jenž lásky i všiej moci svých daruov i svéj pomoci těm všěm, jenž toho žádají, ež tvéj pomoci hledají, věřiec a v té úfajíce,

v tobě náději jmajíce, nikdy neodpovieś vlasem, ale vždy hotovým časem zjevuješ jim milost svoji: vezfi dnes na truchlost moji, uslys mû prosbu k sobě, volajíc u méj sirobé,

zjev svú milost mně, svéj slúze, abych já od téj núze

byla tvú mocí zproštěna

i té zléj smrti zbavena,

pro niž sú vznikla tato diela. Račiž seslati anděla,

jenž by ta železa zkazil

i tato kola rozrazil

s jich pficinu se všelikú, abych já tvú moc veliku ohlásila i tvé panstvo,

af tak to hlüpé pohanstvo,

vida tvú moci tvé divy,

132