1137

2715

2720

2725

2730

2735

Neroď toho jmieti v divě, žeť člověk života žádá; ovšem já chci velmi ráda

s životem ostati zdravie, neb mi tu náději pravie

i jsem toho dobře jista,

ež je smrt pro Jezu Krista mile i pokorné vzieti,

to Jest bytedln€ pfijieti věčné zdravie, plnú radost. Pročež jáz mám tuto žádost i jest mému srdci píle,

ež chci smrt přijieti míle dle mého milého chotě,

při němž u věčném životě budu, kdež útěchy velé

jest i bez konce veselé.

Tehdy Maxencius toto uslyšav, tepruv proto

naduv hrdlo z svého vaza svatú Kateřinu káza

mučiti divokú mukú.

Na své pomocníky v hluku zavola a řka: Všech vás proši,

vidíte, žeť hroznú noši

127