1137

2615

2620

2625

2630

2635

ale mne poslüchajíce. OstavteZ sé téch bludnych loz, netbajic vsech ciesafskych hróz, każdy, jakż najtvrze moha, uvěř u vrchnieho Boha,

jenž dnem svietí, nocí mračí

a činí vše to, což ráčí:

hvězdy, měsiec, slunce vzořil

i jest nad vším a vše stvořil, jehož mocí vše utěží,

pro něhož ta panna vězí, kterúž vidieste mučiece.

Tu dvě stě rytieřuov a viece svého bluda ukrátichu

a všichni sé obrátichu

pro jeho řeč v tu hodinu

k Jezu Kristu k Hospodinu.

Maxencius, ciesař tuhý, s svými rytieři den druhý sede v úřad s svú vší radú i káza tu pannu mladú před se vyvésti z žaláře, mně, by jejie světléj záře i jejie rozkošné; krásy

mnoho ubylo v ty časy,

123