1137

2495

2500

2505

2510

2515

proé sé tvé srdecko smücie ? Co mne o tom jmáš tázati? Tvá mné milost j má kázati, a já inhed bez potázanie jmám činiti tvé kázanie

bez rozpaći, bez otklada. Ale však nálepšie rada,

jiež mój smysl móž zachytiti, jedno strážné umýtiti

i podati řeči sladkéj

jim i slibuov, prosby hladkćj, aby ot nas dary vzeli

a toho nepověděli,

co my tam činiti budem.

Tak od krále hnévu zbudem.

Králová toho pochváli

řkúc: Všichni darové malí

jsúť k tomu, nevelicí.

Kteřížť jsú strážní všelicí, jsú-liť dobří nebo chlustie,

daj jim, coť chtie, ať ny pustie. Jdiž preč a pracuj mi o to,

a jáť slibuji, žeť proto

do méj smrti v tom osudu

viec tva prietelnice budu.

118