1137

2445

2450

2455

2460

2465

Vzpodjechu ji silné túhy, toho srdečně žádajíc,

na to vešken smysl vzkládajíc, kady by sobě vspomohla,

by ji tak viděti mohla,

jakž by toho nepověděl nikte, ani ciesař vzvěděl, jejie muž, Maxentin lítý; neb by jiej najmenšie skříty neostavil pohromadě.

Tak s svým srdcem v téj radě

chodieci bledáse stieni.

Zatiem prostied téch drahych siení postfete ji rytief jeden,

jenż ve cti i u viefe vzveden biese 1 ve vsie dobroté,

v studu, v kázni i v lepoté,

u mużstvi i u mudrosti,

v ślechetenstvi i v śćedrosti, jako každý cný a věrný;

k tomu bieše velmi smierný,

že svéj cti uměl hâjiti

a všiej řeči utajiti,

což mu je kterým rozšafenstvím

kto pověděl pod tajemstvím.

116