1137

2190

2195

2200

2205

2210

ciesaři, všichni nematně: poznávámyť sč udatně,

ežť sč s námi tvój blud mine; neukážeš-li nám jiné

modly neb viery čiščejšie, ješto by byla jistčjšie

než tvój stav je, v němž ty přebýváš, tehda věz, ež darmo zýváš, neb smy tvú milost ztratili, dnes sé všichni obrátili věrným srdcem, mysl'ú čistú k laskavému Jezu Kristu, jehož božím synem známy

a za jeden Buoh jej jmámy plnéj moci, plné cnosti

nekonečnie u věčnosti.

A kdyż ciesaf to uslyść,

s hrozným hněvem sede pyše, utieraje potu z čela.

Jeho mysl by nevesela.

Trasa sć jako z omraza, rychle prostřed města káza oheń veliky vznietiti

fka: Tito sé osvétiti

chtie, hanéjíc náié bohy!

106