1137

2140

2145

2150

2155

2160

vstav s svéj stolice nahoru řka: Ó přehanební chlapi! Nedarmo ste sluli lapi. Nejste mistři ale slúpci! Co stojíte jako trupci, oslnuvše i zdřevěněvše, ohlechše i oněměvše, slova řéci neumějíc,

ani plačíc ni sé sméjíc, jednoż bledete prokysle ? Takli vy na vásem smysle ženská moc již oblüdila

i svû feci presûdila,

jakž vás každý zmámen stojí?

Jeden mistr z nich vece: Tvoji hnévi, ciesafi, ny budie,

ale všakž nám neostudie pravdy, již slyšímy sami. Nám sú všichni mistři známi, což jich koli na všem světě, však těch ižádný u přietě nikdy nesměl pomysliti

na to, by sě protiviti

chtěl nám na kterém učení;

pakli sé kte v podrzení

104