1137

2090

2005

2100

2105

2110

vezmůúc rozum k smyslu cnému, ostavteZ sé vSeho bluda,

každý viery všie dobuda, rozmysléc sé na ta slova,

jež Bóh skrze prorokova

ústa řekl, na něž sč vráciv, vsech mudrcuov müdrost zatrativ i všéch chytrcuov chytrost zkazi. Pro něž ja vám v3ém to razi,

by vy sé Bohu vslánéli

a modlám sé neklanéli

tém, jež su padélci hruvi,

o nichž prorok tak řka mluví: Üsta jmají a nemluvie,

ruce jmají, jima hruvé

nebudu ni¢se makati;

oči jmají a blikati

nemohú ni zraku plodie;

nohy jmají a nechodie;

nosy mají a nepyšie;

uši jmají a neslyšie;

hrdla dosti hladká jmají,

avšak jimi nevolají:

takež všickni zmámeni budú

ti, již v ně věřie, v uobludu

jsúce a činiec je také.

102