EN | ES |

Facsimile view

1137


< Page >

1910

1915

1920

1925

1930

Král David, ten po něm stonal řka: Ó věčný Bože mocný! Vezři na svuoj lid nemocný, schyl nebesa a sstup doluov, dotkni hor, jich podmolóv k vrchóm vzküié lehkosti! To on mienil, by horkosti pekelné zatopil v skóře. Jeremiáš při téjž vspofč řekl: Ó všemohúci Bože! Vzvol sobé célesné loze, chvátaj, juž ny tüha Zdáti, by asa mohlo státi,

by ty nebesa rozdera,

své milosrdenstvie zbera

i vstúpil k nám nynie v spéchu! Izaiáš na útěchu

nám drahé řčenie pověděl, jakž skrze svatý Duch věděl řka: Ej, toť ot Jesse plodu,

z krále Davidova rodu,

čistá panna synem počne

i porodí; a to zročnie

diece bude jmenováno Emanuel, to znamenáno

jest anděl rady veliké.

95



Text viewManuscript line view