EN | ES |

Facsimile view

1137


< Page >

1805

1810

1815

1820

1825

1830

jsúc, však rozmysInü näpasti v svém prorocstvi Boha znala a o něm prorokovala

řkúc: Vidiech v slunci stojiece pannu a syna kojiece

na ruce, ten krásen bieše. Pod nohami jiej ležieše mésiec i vše jeho úslona.

To kakZ u vidění ona viděla, ne očivistě,

však jest z svého smysla jistě v rozumě inhed viděla,

od čistéj panny těla

Buoh přijme své ozračenie. To-li vásé hanba nenie,

že Buoh znala, jsúci žena ? A vy jmajíc misteřská ména Boha neumiete znáti ?

vám chci věděti dáti

to, což mne tiežete, v činč. Buoh ten jest v jednéj vině nikdy nebyl za žádný vlas, ani mu je co viece dle vás moci, leč bláhy přibylo - Bohu veždy dobře bylo.

Bez konce i bez počátka

9I



Text viewManuscript line view