1137

1480

1485

1490

1495

1500

Jemu to věděti dachu, ež sú juž mistři přijeli

a rádi by předeň chtěli.

Ciesař inhed bez potaza pred sé je pustiti kdza.

A jakż mistfi predeń pfidu, takć libosti projidu

smysl i srdce toho zlého,

že nahoru s stolce svého vstav i da jim vščm vítanie. Jemu oni dčkovánie

davše poklonichu hlavy, vznikše řečechu: Ó laskavý náš ciesaři, řci k nám tuto, kteréť potřebie tak kruto jest, pro něžs nás k dvoru vzbudil a z dalekých zemí trudil? Daj nám věděti své chtěnie! Ciesař vece bez prodlenie: Darmo sem vás nezval k sobě. Jest zde tak v müdrej útrobě jedna panna velmi krásná, učená i tak věhlasná,

že to divno pověděti,

kak jest hlubokéj paměti

78