1137

1305

1310

1315

1320

1325

v pekelnú Pút, ten on vzpáčil

a nám spasenie ozračil

i s svû vlastni krvi vykúpil,

muky trpěl, na kříž vstúpil,

umiel i pohfiesti sé dal

a pak tfeti den z mrtvych vstal,

svú vlastní mocí sč vzkřiesiv,

tam v tvých diáblech silně zamiesiv; potom vstúpil na nebesa,

v těle plné božstvie nesa.

Tu kraluje věčně bydlí.

Ticsar vece: Ach kak sidli

mé tvá fec, aZ sem sé zbudil

v hněv! Ty pravíš, bych já blúdil, ale svého nic nesúdíš:

a ty velmi viece blúdíš

sama od pravého čísla.

Pověz mi, máš-li co smysla ?

Proč v ten blud svôj rozum měřiíš, že v umučený Buoh věříš ?

Já mním, že ty smyslíš věkem. Pravíš, ež jest Bóh člověkem: tehdy musí býti vrátek.

Každá věc, ta svój počátek

musí jmieti z urozenie,

71