1230
1235
1240
1245
1250
i vše časy slovem stvořil
v nebi, zemi, prostřed pekla,
tenť jest, před nímž jsú podklekla
všecka kolena, jediný,
mimoňž nenie nikte jiný;
k němužto ty těmito činy,
včz, tiesařu, ež sč viníš,
v němž sobě najhóře činíš,
nebť k němu obět příslušie.
Ciesař vece: Dobřeť slušie
tobě to; své srdce okoj
a nám nynie učiň pokoj;
ažť svým bohóm chválu vzdámy,
tuż s€ s tebi i poznamy
lépe nez sć znamy nynie.
K téjž mluvě bez pomeškánie,
při níž juž Duch bieše svatý,
vece: Zlý králi proklatý,
kak zle svým rozumem vládneš,
takü čest na diábla kladeš,
jenž jest svú radost provinil.
By ty takúto čest činil
Bohu, jenž jest mocen nade vše,
tenť by mohl i uměl za vše
tobě otplatiti zjevně.
68
