1137

1180

1185

1190

1195

1200

Také žalostná kfičenie

z úst téch Pudí vychodiechu, již tém modlám nerodiechu věřiti ni chvály dáti.

"Tento rytieť sč obráti

opêt za sè v smutném ciné

a to světie Kateřině

povédé, jak sé déjiese.

Ta čistá panna péjiese modlitvy svá mysl'ü čistú svému choti Jezu Kristu

na Cest 1 jeho materi.

Za tiem vece: Jsú-li moji kteří, piipravteż sć, podteż se mni. Tiesarovi dnes tajemnu

zlost i blud chci ohlásiti.

I káza sé okrásiti

svym pannám, ty poje s sobi. Vstavsi jide tam v tu dobu, vzdechši k svému Hospodinu. V niž tam přijide hodinu, džieve než v chrám stúpi nohú, až uzfe žalost, muku novú, déjüce sé na všěč strany

nad spravedlnými křesťany,

66