1137

875

880

885

890

895

ta dóstojná, cná děvečka,

i potluče v uokenečka

sama z žádostnie postaty. To uslyść ten muż svaty

i vynide k nie na javo

a řka: Ó šlechetná panno, co ty zde činíiš tak ráno ? Kteréť jest násilé dáno,

ežs pobleděla na líčku ? Ona vece: Muoj ocčíku!

To povědě milostivě

1 poce mu Zalostivé

praviti inhed s pocátka

to vše pořád do uostatka pamětně u pilném chtění, což v tom snu i u vidění bieše slyšala i viděla

a řkúc: Již bych ráda chtěla své všč země za to dáti, bych jej mohla v tvář poznati podlé milostného činu;

i čteť na mě kakús vinu

Ika: Tut musí smyti vodu. Püstenník vece: Tu nehodu, milá dci, já stavi skoro,

ač tvé srdce bude sporo,

54