z roku 1602, 18. října —6. listopadu. 201
afflictis meis rebus tam salubre pararis auxilium, Oro etiam Deum, ut pro hoc labore
ipse tibi sit largissima merces. Porro quod alia attinet, vellem sane facultates meas
aequare voluntatem: efficerem enim, ut re ipsa appareret, quanti te et tua aestimem ;
sed quia illae nec valde amplae sunt nec his bellicis tumultibus valde fructuosae,
necesse est, ut liberalitas mea intra arctiores limites ..... se contineat. Nihilo-
minus, ut extaret saltem apud te aliquod non ingratae mentis testimonium, hos
ducentos aureos ungaros argenteae pixidi inclusos tibi mittendos duxi, quibus uti
in his angustiis nostris bene consulas amanter oro. Familiarius haec fortassis ad te,
quam inter ignotos fieri solet; sed quia unius Domini spiritus nos coniunxit, merito
iam te in domesticorum numero habeo; proinde si nimia loquacitate vel aures tuas
offenderim vel occupationes interruperim, non difficulter veniam mihi a te datum iri
spero. Sed ne facilitate tua diutius abutar, finem faciam, ubi adiecero, ita me tibi
hoc beneficio obstrictum, ut nihil sit in fortunis meis, quod non aeque in tuos ac
in meos usus impendere cupiam. De me si, quis sim, plura cognoscere voles, a Johanne
Calandrino, nobili et egregio, cuius filiam ante annos undecim sacro baptismo initi-
andam Stadenae obtuli, cognosces. Vale. Rossicio 18. Oct. [1602].
Konc. v knih. Dludov. V1—3881 fol. 56 b. €. 40.
566. Jeronymovi Bonacinovi: Ze pozbyl pro soużeni, jichż -zakusil, svych dřívějších
choutek a libůstek, nicméně však že váží si daru zaslaného tureckého koně, a nepomine se
odvděčiti sc. — Na Rosicích 18[?] října 1602. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 57 €. 41.)
567. Filipu Rennerovi ve Vídni se omlouvá, že mu ještě neposílá spisů jemu zaslaných;
varuje ho, aby na ten čas neucházel se o honorář u stavů moravských, leda by pro sebe
dovedl získati kardinála. — Na Rosicích 19. října 1602. (Opis něm. v knih. Blud. VI— 3881
f. 57 č. 42.)
568. Jakubu Monaviovi: žádá ho, aby mu psal otevřeněji; lituje jeho nemoci, dává
zprávu o svých záležitostech, a posílá mu darem něco papíru. — Na Rosicích 22. října 1602.
(Kone. lat. v knih. Blud. VI— 3881 f. 57 č. 43)
569. Zdenkovi z Waldsteina: oznamuje den, kdy bude uveden v držení statku Brtni-
ekého. — Na Rosicich 28. ¥ijna 1602. (Kone. lat. v knih, Blud. VI—3881 f. 57b č. 44.)
570. Frideriku Pieriovi, preceptoru Jana Fridricha z Zerotina: kárá ho, Ze mu dlouho
nepíše; táže se ho, jak prospél jeho chovanec a jak se mu vede se zdravim. — Na Rosicích
2. listopadu 1602: (Kone. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 57 b è. 45.)
571: Janu Fridricliovi z Zerotína: napomiíná ho k pilnému učení se jazyku latinskému.
— Na Rosicích 2. listopadu 1602. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f: 57 b è. 46.)
572.
Viclavu Budovcovi: zlo způsobené církvi Bratrské edikty vydanými jest mocnější, než aby
prostředky. mírnými "mohlo býtř odstraněno; o prudkém výstupu kardinála proti kornorníku
Archiv Cesky XXVII. 26
