z roku 1610, 23. a 24. listopadu. 545
Dieu vous donner, Monsieur, en bonne santé vie longue et tres heureuse. Rossicz
ce 23 de Nov.
Konc. v knil. Dlud. VI—3881 fol. 170 ë. 71.
*) Plukovník Lucan byl důvěrným přítelem Petra Voka z Rožmberka a kn. Anhalta. Nékolikráte byl
Jako diplomat vyslán ke dvoru Pražskému, aby záměry jich mohly býti provedeny.
1710.
Lavinovi: omlouvá dlouhé své mlčení stálými cestami a prácemi ; nediví se neprátelskému smy-
šlení Brunšvického knížete proti nim, který svým chováním při posledním jedu&ni o mir po-
zbyl mnoho vážnosti; o sňatku svém se vdovou Žerotín dosud se nerozhodl; od příbuzenství
s Čechy mnoho neočekává, protože většina jich ho nenávidí; ženě jeho jest potřebnější znalost
jazyka německého než domácího, kdyby někdy Žerotín musil vystěhovati se z vlasti. — Na
Rosicích 24. listopadu 1610.
(Mathiae Lavino, medico.) Etsi vacuus a culpa, merito tamen vereor, ne
mihi succenseas, quod toties a te interpellatus nihil respondeo; quis enim ferret, ad
sex epistolas. tot enim numero intra hos duos menses a te accepi, ne verbo quidem
responderi. Sed impetrent à te veniam nunquam fere à me intermissae post disces-
sum tuum a nobis profectiones, ut alia praeteream, quibus omne tempus mihi
ereptum, quod ad rescribendum tribui debuerat. Tres Drunae conventus egi: octi-
duum impendi itineri Austriaco, Olomucium etiam profectus reipublicae causa; postea
ad aliquot dies Drevohosticium diverti privatis meis negociis ordinandis, inde ad
suscipiendum e baptismi fonte Salmensis comitis filium profectus; nulla mora inter-
jecta ad funus fraternae uxoris me transtuli, quod nuptiae Straznicenses exceperunt.
Sic totum hoc tempus mihi transactum, ut hospes nunc domi mihi videar, postquam
ante biduum reversus quieti aliquantulum me dare coepi. At cui quicti, cuni intra
duas ad summum hebdomadas ad eandem rationem vitae mihi revertendum sit, pu-
blicis et privatis occupationibus denuo me hinc extrudentibus? Ex his colliges, ut
spero, justam mihi tacendi hactenus causam fuisse; et si agnoveris, excusabis etiam,
quatenus officio defuisse visus fuero. Caeterum gaudeo, patronum tuum senili in
aetate valetudine frui firmiore, nec minus laetor, tot blandimentis et aucupiis non
tam infractum animum ipsius, quam declaratam debitam erga ipsum observantiam.
Proinde nihil monere attinet, ut insidias caveat, cum hostes norit et technas
hostium.
Jrunschvicensem non miror, alo in vos esse animo, cum bono in bonos
esse ex iis, quae in hac pacis actione vel dixit vel scripsit vel molitus est, non
apparuerit; unde magnam apud plerosque jacturam fecit existimationis suae, quamvis
haec apud me magna nunquam fuerit. Consiliarios, si vera sunt, quae referunt ii,
quibus et vires et viri ipsius noti sunt, non adeo sagaces habet, ut consilia vestra expis-
Archiv Cesky XXVII. 69
