z roku 1610, 8.—28. listopadu. 543
sirotčí takové psaní napsati poručil. kdyby mi mnohé duoležité a podstatné věci ku
překážce v tom nebyly. Nebo předně račte o tom vědomost míti, že knížetsví Opavský
pod poslusenství JMCské náleží, od kteréhož Morava na tento čas oddělena jest, a
tak kdybych já proti těm letům co psal, pošlo by odtud, že by se vykládati mohlo,
jakobych poddaný JMCské proti JMti pozdvihoval.
Druhé že předešle o ta léta mezi námi a kanceláří: českou vždycky nemalé
nesnáze bývaly, k posledku pak tak nám v to jest sáhla, že soud nad sirotky takmčř
žádné moci neměl, aniž to dříve napraveno býti mohlo, až při této proměně pána
země. Poněvadž pak knížetství Opavské v tu proměnu potaženo není, obávám se,
že kanceláři české nebude [se] chtíti od svého předešlého obyčeje upustiti, ani soud
knízetství Opavského v jaké odpory o sirotka tohoto smí se dávati, skrze což mé
psani daremni by bylo.
Třetí, poněvadž týž artykul o doplnění let to s sebou přináší, že pán země
má moc sirotkům léta doplňovati s radou panskou, totiž soudu zemského, a bezpo-
chyby větší díl pánův soudcův knížetství Opavského proti tomu nebude, opět by na to
prišlo, že bych daremně pracovati muosel a snad sobě k nějakému zlechčení posloužil.
K tomu jsa já jeden z nejposlednějších přátel toho sirotka, nenáleží mi před jiný sa-
hati, pročež VMti přátelsky za to žádám, že mne v té příčině omluvna u sebe
míti ráčíte.
Při sjezdu Brněnském ač bych byl VMt rád viděl, však poněvadž ste slušnou
příčinu míti ráčili odjezdu ven z země, a k tomu omluva VMti skrze psaní přistou-
pila, sem] s УМЫ dobře spokojen, jsa té naděje, že to jiným časem i pro dobré
vlasti i pro své vlastní vynahraditi ráčíte. Datum na Rosicích 29. Octobris 1610.
Opis v knih. Bludov. VI—4146 fol. 23.
1708. Vavřinci Schuchartovi lékaři: žádá ho, aby v důležité záležitosti jej navštívil,
a to brzy, poněvadž hodlá přesídliti do Olomouce. — Na Rosicích 23. listop. 1610. (Kone.
lat. v knih. Bludov. 3881 fol. 170v č. 70.)
1709.
Plukovníku Janu Lucanovi oznamuje, že stavové moravští počínají rozpouštěti vojsko; jinak
nebylo možno odvrátiti od sebe podezření Vídně a zabezpečiti se proti Praze; kdyby Čechové
byli jich žádali o pomoc, měli by Moravané spravedlivou omluvu, proč nechtějí odzbrojovati;
ostatně Moravané podrží ve svých službách všechny důstojníky pro případ nového zbrojení;
spoléhají také na pomoc Lucanovu. — Na Rosicich, 23. listopadu 1610.
(A Jehan Lucan Colonnel) Monsieur, je ne veulx que vous ignoriez, si vous
ne l’avez entendu desia, que nous commençons à desarmer, ayants deliberé à las-
semblée tenue a Brin sur la fin de la sepmaine passée, de licenticr nos gens; on
