z roku 1607, 12. dubna—8. kvétna. 309
fossero tanto conosciuti da Lei quanto da me, sono sicuro che non sarlano meno
preggiati.
Finirei quivi, ma perche duoi giorni sono ricevei una lettera dall 1" suo
fratello, a cui rispondo, La voglio prima supplicare che mi favorischi di fargli capi-
fare sicuramente la mia, et ch'io dispongo cosi liberamente di Lei, lo perdoni alla
confidenza che ho nella molta cortesia sua; ove basciateli le mani, gli prego da
Dio nostro Sig" contento et allegrezza. Da Rossicz agli 12 d'Aprile.
Kone. v knib. Bludov. VI—3881 fol. 114 €. 22.
1408. Jeronymu Bonacinovi oznamuje, Ze dostal list jeho z 3. dubna spolu s listem
Marc-Autonia, z něhož se dověděl, že Marce-Antonio k Zádosti Bonacinové dal vyplatiti do-
dicum Tomáše Odescalchi 2000 skudů; protože tyto peníze měly býti vyplaceny o trhu Frank-
furtském, nenadál se Žerotín, že to bude trvati 2 měsíce, než se dostanou do Vídně. Kuchai
Frantisek Bonacinovi lhal a neprávem od něho si vymobl 10 zlatých ; nechť mu Bonacina již
nie neplatí. — V Rosieich 14. dubna 1607. (Konc. vlaśsky knil. Dlud. 3881 f. 113 č. 23)
1409. Stépánovi Illésházymu: téch inálo slov, která o věcech uberskyeh pronesl
a o nichž hrabě Alfons (de Montedolio) vypravoval, zdála se mu (Zerotinovi) býti zázračná
a významná, věštící spíše nebezpečí, než pokoj. Že Branice s ostatními tvrzemi dosud nebyla
odevzdána Uhrüm a zákonitým majitelům, tím Moravané nejsou vinni. Těžko však souditi,
kde vlastně příčina vězí. Zbytky této nebohé země spásá vojsko Geisbergovo. — Na Rosicích
21. dubna 1607. (Opis lat. knih. Blud. 3881 f. 114 č. 24.)
1410. Panu du Pan oznamuje do Ženevy, že syn jeho Isák du Pan, který byl v jeho
službách, při koupání v rybníku blíže zámku utonul, i snaží se otce potěšiti. — Na Rosicích
5. kvétna 1607. (Konc. franc. knih. Blud. 3881, f. 115, č. 28.)
1411.
Jiřímu Erasmovi baronu Tschernemblovi dékuje, že neodmítá jeho návrh, aby si vzájemně
dopisovali. — Na Rosicích 8. května 1607.
(Domino Georgio Erasmo baroni Tscherneml.) Facile mihi persuaseris, illustris
domine Tschernemli, erubuisse te ad mearum lectionem; quia enim epistola, ut ait
ille, non. erubescit, verecundia tua compensavit, quod illa non tam confidentia scri-
bendi quam germana quadam et litterarum propria impudentia praestare non potuit.
Sed erit tibi deinceps minus verecunde mecum agendum, quando enim coniunctionem
mutuam nostram non aspernaris, imo diligentiam promittis in ea colenda, frequentius
tibi meae legendae erunt quam negotioso otio tuo forsan expediat; ad quarum
aspectum, scio enim quam horridas ut plurimum et incomptas emittere solet, vereor,
ne alioquin pallescere magis oporteat quam rubescere. At qualescunque tandem illae
futurae, certe praeter sinceram erga te benevolentiam nihil spiraturas, nihil allaturus,
quod ad amicitiam .nostram alendam, fulciendam, consummandam denique non faciat,
exitus ipse docebit. Argumento vero ut semper laeto semper desiderato veniant, id
