302 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
a Matyášem před smlouvou Libeňskou (z 25. června 1608). Byl také návštěvou v Třeboni u Petra Voka
z Rožmberka, kdež sešel se a vyjednával s Kristianem z Anhaltu. Zvláštní vynikal činností, když počal odboj
stavů českých proti Vídni. V těch dobách Zerotin s Tschernemblem (s nímž horlivé o věcech politických i ná-
boženských si dopisoval) se rozešli. Žerotín odvrátil se od bouřlivého počínání stavův, zůstal dynastii věrným ;
‘Tschernembl vsak stál v popředí nespokojených stavů rakouských a spojil se s odbojnými v Cechäch proti
Ferdinandovi II. Byl jako vyslanec opposice Rakouské na snému českém v Praze 16. června 1619. Po bitvě
Bělohorské uprchl ze zemí rakouských a zemřel v Ženevě dne 18. listopadu 1626.
1391. Petrovi Revayovi děkuje za přátelskou vzpomínku, kterou mu věnoval v do-
pise k Lesseniovi, a prosi ho o sdóleni novin z Uher. — Na Rosicích 21. ledna 1607. (Konc.
lat. knih. Bludov. 3881 f. 111 č. 6.)
1392. Doktorovi Vaviincovi Schuchartovi dékuje, Ze jim a jeho manzelkou byl pohostén
se svojí družinou. — Na Rosicích 1. února 1607. (Konc. lat. knih. Blud. 3881 f. 111 č. 7.)
1393. Štěpánu Illésházymu dává zprávu o sobě: „My zde žijeme dle zvyku našeho
s malým pohodlím, a ačkoli jiní z míru se těší, my však jsouce vystaveni násilí cizinců, nuceni
jsme pohltiti řádně zbytky žalostné války.“ — Na Rosicích 4. února 1607. (Konc. lat. knih.
Dlud. 3881 f. 111 č. 8.)
1394. Jeronymu Bonacinovi oznamuje, že posel, který byl vyslán k maršálkovi do
Prahy, dosud se nevrátil. Povozem, který Žerotínův bratr vypravil do Vídně, posílá Bonacinovi
103 tolary, jež tento za něho vydal, a zároveň jiných 100 tolarů, aby mu za ně koupil ná-
dobu k pití, úhlednou a umělecky pracovanou, která by se hodila za dar někomu, jenž n.u
prokázal nějakou službu. Žádá ho, aby dodal priloZenj list Illésházymu, a dva jiné listy
osobám, kterým náležejí; nejsou-li však ve Vídni, aby jim listy poslal poštou. — Na Rosicích
5. ünora 1607. (Konc. vlaśsky v knih. Blud. VI—3881 f. 111, č. 9.)
1395.
Janovi de Molart doporučuje svého švakra Albrechta z Waldsteina, kterÿ by přál si býti přijat
mezi dvořany arcivévody Matyáše. Krom toho Waldštein rád by účastnil se ve službách arci-
vévody Albrechta války v Nizozemí. — [5.—20. února 1607.]
(A Monsieur Gian de Molart) Monsieur. Je n'ay jamais aimé de faire l'im-
portun envers mes amis, et si i'ay esté parfois contrainet de l'estre, ie m'y suis
la[issé] aller plustost pour complaire aus aultres, que pour faire benefice à moy
inesmes, n'ayant esté en ma puissance de le pouvoir entierement eviter, veu le desir
de servir et gratifier à un chacun: non obstant, quand ie n'ay peu faire de moius,
ie me suis au moins estudié de les incommoder avec le plus de respect que i'ay
sceu y apporter, et ne vouldroy à ceste fois avoir manqué d'en faire de mesmes en
vostr'endroit; qui est loccasion que, en retenant le mesme terme de discretion, vous
prieray, Monsieur, avant que [de] passer plus avant, de croire que si la requeste
que ie pretends de vous faire pour mon beaufrere le baron Albert de Waldstein,
vous defust] apporter de l'ennuy ou de lincommodité, que desia cestheure ie la
desaveue et revocque, n'ayant moins à coeur de ne vous pleinre [sic] point, que de
luy faire plaisir. Ce ieune seigneur, plein de bonnes et louables qualités et qui
