z roku 1606, 29. července — 14. října. 285
krotiti soudné. Koní Bonacinových že si nepřeje, mimochodníka slibuje mu opatřiti. — Na
Rosicích 8. srpna 1606. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 104, č. 44.)
1252. Jeronymu Bonacinovi v příčině výplaty peněz, kteréž Bonacina již dostal z No-
rimberka od Calandriniho, že je chce vyzdvihnouti při terminu sv. Michala; diví se, že vrátil
mu mimochodníka, kterého mu opatřil; vad že na něm neshledává. Aby kuchaři, u něhož se
ubi Zerotinüv poddaný, o novém roce zaplatil ještě 50 zl. — Na Rosicích 18. září 1606.
(Kone. vlašský v knih. Blud. 8881 f. 104, č. 45.)
1253. Doktoru Matěji Timinovi: projevuje soustrast nad nebezpečným stavem jeho ne-
mocného, kterého vždy mezi své přední přátele čítal. Přeje si však, aby byl doktor u něho
doma, poněvadž kašel Ecdorfův hrozi zvrhnouti se v úbytě, a stav zdraví komorníka jeho,
Šmerhovského, jest tak zoufalý, že Tiburcius v Brně, kdež jmenovaný komorník s velkými
ütratami jest živen, nedává naději na uzdravení, leč by nemoc přemohl častým užíváním teplých
lázní. Zemře-li pacient Timinův, aneb polepší-li se stav jeho, žádá Žerotín, aby co nejdříve
přišel. — Na Rosicích 21. září 1606. (Opis lat. v knib. Blud. VI--3881 Е 104, & 46.)
1254. Jeronymu Bonacinovi oznamuje, že posílá si pro peníze zaslané z Norimberka
a z Lyona. Mimochodnika że zjednal dobrého, ale ne pěkného. — Bez místa 27. září 10606.
(Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 104, & 47.)
1255. Jeronymu Bonacinovi stvrzuje, že dodány mu byly peníze z Norimberka a z Lyona.
O hodinkách a knihách že vzkázal Trussimu, ale nedostal odpovědi oc. — Na Rosicích 8.
října 16006. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 104, à. 48.)
1256. Baltazaru Peverellimu: Ze Cambiago dosud nepfisel do jeho domu, že však
přijme ho, chce-li u něho žíti, jako jiní v jeho postavení. V Brně ať očekává návratu Zero-
tínova z Čech. — Na Rosicích S. října 1606. (Konc. vla&sky v knih. Blud. 3881 f. 105, č. 49.)
1257. Pánu z Baugy: nabízí pro případ, že by se chtěl před nakaZlivymi nemocmi
jinam uchyliti, sviij zimek Rosicky za příbytek. Vzpomíná nebezpečí, z něhož zachránil Bůh
královnu, když jela s vévodkyní Mantovskou po mostě, a žádá za zprávy o novém hnutí v Be-
nátkách. — Na Třeboni 13. října 1606. (Konc. franc. v knih. Blud. VI—3881 f. 105, č. 50.)
1258.
Václavu Budovcovi: ačkoliv doslechl, že statky Budovcovy byly ušetřeny od moru, předce
strachuje se o život a zdraví jeho rodiny; toho času jesí na návštěvě: u pána z Rozmberka,
jenž z nebezpečné nemoci se zotavuje. — V Třeboni 14. října [1606].
(Vencislao Budonicio.) Sane relatum est ad me, nescio porro quam certis
autoribus, eam Dohemiae partem, quam possessiones tuae occupant, cum circumvicina
regione hactenus adhuc divino beneficio a lue pestifera fuisse immunem. ld etsi me
de tua et tuorum salute aliquanto securiorem reddit, non tamen penitus а metu
liberat, quem malum hoc non tam serpens quam desultorium amicorum magis peri-
cula quam meum ipsius reformidanti incussit. Licet enim eos Deo curae esse omnino
confidam, et firmiter assentiar [sa]lvatori nostro dicenti, capillos etiam capitum no-
strorum omnes numeratos esse: non tamen ita mihi imperare possum, ut ad .men-
tionem pestis subeunte eorum, quos caros habeo, recordatione non commovear. Arguis
