202 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
královská daň [landesfůrstliche Steuer] z jeho rustikálních gruntů přes dva zlaty
nevynáší; jinák přestupuje do druhu sedláků, a obvzláštním ochrannim poplatkem
[Schutzgebůhr] povinen býti přestává. Při tom také musí oněm domkářům, jichžto
královská gruntovní daň dva zlaty nepřevyšuje, z toho ohledu, že oni nikoli v dvoj-
násobné vlastnosti, totiž jako domkári a jako drZitelové gruutu, daní ulozeni [bebürdet]
byti nemohou, to, co podle vścobecniho pravidla ze svych rustikdlnich gruntů jakožto
urbární povinnost platějí, od jejich domkářské povinnosti vždy odraženo býti. Mimo
toho prisazuje se [wird beigerückt| tuto, ze jejich Milost císařská tomu míti chtějí,
aby onen rozdíl, který až posavád podle předpisů o vybejvání robot mezi domkäfi,
jenž před zarazením [Abschlusse] predeslého katastru pred rukama byli [bestanden
haben], a onými, jichžto domkové později vystavění jsou, v obyčeji býval, zrušen, a
všickní domkáři bez rozdílu v svých povinnostech tak jako ti drzáni byli, kteií po
zaražení předešlého katastru prirostli, a jen trinácte dní robotovat mají.
§ 7. Koncčně mají ku přípřeži veřejné služby se týkající všecky ti, jeśto
potahy držejí, bez rozdílu, zdaliž potah poddaným aneb vrehnostem náleží, poukázani
býti; a jak dalece obyčejná náhrada přípřeže k zaplacení těch, kteří přípřež dávají,
postačitelná nejní, aneb když přípřež zdarma se žádá, mají k tomu všickni držitelové
dominikälnich a rustikálních gruntů v obci dle míry své usedlosti [Besitzungen4 па
tentýž způsob nápomocni býti, jak o tom v $ 15. patentu z ohledu obecného vydání
[Gemeindauslagen] vesměs předepsáno jest.
V Praze, dne 19. máje 1789.
Ludwig Graf Cavriani. Johann Freiherr von Lamoth.
Johann Wenzel Freiherr v. Margelik.
Z ti&téné vyhlásky némecko-éeské o 7 listech. -- Roth ve sbirce zákonü Josefovych III. str. 572 az
578 č. 993 jmenuje tento předpis Hofdekret vom 11. Mai.
672.
1789, 25. května. Vrchnostem jest zapovězeno nabývati selské půdy jakým-
koli způsobem, vyjímaje směnou.
Die Finziehung unterthäniger Gründe zu obrigkeitlichen Handen ist in vorzüglicher
Rücksicht auf die Bevölkerung schon durch die Hofreskripte vom 31. Juli 1750, 23. Jänner
1751, dann 22. Dezember 1769 selbst unter festgesetzten Strafen untersagt, und in den pro-
hibitis generalibus?) zufolge hóchster Eutschliessung vom 8. September 1770 ausdrücklich anbe-
fohlen worden, dass alle von der Zeit der letztern Rektifikation von Obrigkeiten eingezogene
steuerbare Realitäten den Unterthanen zurückgestellt werden sollen, sowie auch die Obrig-
keiten melrmal angeeifert worden, die noch vor der letztern Rektifikation eingezohenen Ru-
stikalgründe wieder an die Unterthanen zu überlassen. Dem Geiste dieser Gesetze und An-
ordnungen gemäss kann also den Obrigkciten der Aukauf unterthüniger Gründe auf keine
Weise gestattet werden, und es hat sich demnach das k. Kreisamt gegenwürtig zu halten,
