200 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
dlouho je hospodář ze své dobré vůle nezdělané ležeti nechá, obmezeno, a naproti
tomu podobným způsobem pastva na vrchnostenskych strnišťatech a ouhořích pod-
daným povolená býti. Na takový způsob spojí se prospěch dobrého opatrování rolí
a luk s užitečným chováním dobytka, obvzláště ovčího, aby jeden díl polního ho-
spodářství druhému na překážce nebyl.
$ 4. Poněvadžby vrchnosti mající mnoho dominikálních gruntů, který posavád
robotním potahem vzdělané bývaly, až do 1. listopadu běžícího roku, kde nové ur-
bární zřízení svůj počátek bere, ne tak snadno zaopatiiti mohli, co k budoucímu
-vlastnímu vzdělávání polí potřebné jest; tak tedy povolují k tomu jejich Milost císařská.
aby poddaní, jichžto vrchnost podstatně dokáže, že bez zřejmé spousty [Zurůcksetzung]
rolního hospodářství bez prácné napomoci [Arbeitshilfe] svých poddaných býti ne-
může, jedině ku prospěchu rolního vzdělavání [der Kultur] a všeobecného dobrého
ještě skrz celý hospodářský rok, to jest: az do posledniho ¥ijna 1790 roku zavizani
byli, jistý počet dní za plat na srážku v hotových penězích vyměřené urbární po-
vinnosti pod následujícími vejminkami pracovali ;
a) One vrchnosti, jenž prácné nápomoci [Arbeitshilfe] svych podannych
k vzdělání polí a luk (neb z ohledu ostatních hospodářských předmětí |Wirthschafts-
zweige] musí každá vrchnost od 1. listopádu běžícího roku sama, co k tomu zapotřebí
jest, zaopatriti) nevyhnutediné potřebují, inají o tom své důkazy ustanovené pod-
ziízené komisi pfedloziti, a ta počet a způsob zaplatné práce [Lohnarbeit] pro
budoucí hospodářský rok dle poukázání vrchní komise vyměří.
b) Cena zaplatné práce s rukama za jeden den v měsíci říjnu, listopádu, pra-
sinci, lednu a únoru má se na 7 kr., v měsíci březnu, dubnu, máji a červnu na
10 kr, v měsíci červenci pak, srpnu a září na 15 kr. vysadit [anschlagen]. Kdyby
se též potřebnost zaplatné práce s potahem seznala, tedy má jeduospiezní práce za
jeden den s koňmi v ceně jednodenní práci s rukama stejná, a na tentýž způsob
dvou-, tří- a čtyrspřežní práce jednoho dne v platu za dva, tří a čtvry pracné dni
s rukama počítaná; práce potahu s volmi ale o čtvrtý díl laciněji nežli s koňmi
vysazená, a při cenění potažní práce jak s koňmi tak s volmi ty samy stupně, jako
při práci s rukama, dle rozličnosti měsíců pozorovany býti.
c) Při povolování zaplatné práce nemá se náležitá mírnost přestupovati, ná-
sledovně nikdy tak veliký počet pracních dní povolovati, kterýby svým penčžitým
vejnoskem peněžitou urbární povinnost, tím méně ale počet oněch robotních dní pře-
vyšoval, které poddaný v týhodni až posavád vybejvával.
d) Konečně zaplatná práce nemá se jednotlivým poddaným, nýbrž obcem
v celosti ukládati, a má od představeného obce tak rozdělena býti, aby ti, kteříž
s vlastním hospodářstvím méně zaměstknáni jsou, aneb sami práci vyhledávají, před
onými, jenž sami pro sebe dosti co pracovati mají, k tomu potażeni byli. Ku konci
