Z roku 1802, 7. dub: —9. pros. 441
926.
1802, 4. října: O podporování poddaných poškozených povětrností nebo povodní.
Die Obrigkeiten jener Dominien, in deren Bezirken die Kontribuenten mit namhaften
Wetter- und Wasserschüden getroffen worden, sind mittels der Wirthschaftsämter zur wirk-
samen Aushilfe da Orten aufzumuntern, wo ihre beschädigten Unterthanen etwan an dem Be-
darf der Saat oder Brodung aufliegen, weil im allgemeinen der Landesvergütuugsfond diesen
Beschädigten keine zureichende Unterstützung gewähren kann. Verordnung vom 4. Okt. [1802].
Roth, Gesetze, I. Fortsetzungsband von 1801-3, str. 215 ć. 246.
927.
1802, 28. listopadu: Mimořádné daně, nařízené patentem na rok 1803
z příčiny války.
Byly trojího druhu, namnoze jinačí než roku předcházejícího; a sice: 1. Dominikální
daň z pozemků zvýšila se nad obyčejnou míru o 60 ze sta, rustikální kontribuce o 30%. —
2. Klassovní daň byla uložena na úroky ze státních papírů, na činže domovní, na všeliké
sluzné a pense, na čistý užitek z obchodů, průmyslu, živností a ze všeho výdělku vynášejícího
nad 100 zl. ročně; vyměřena byla v procentech stoupavých, a sice z příjmů mezi 100 zl. a
300 zl. činila 2'/,%/,, mezi 301—500 zl. 3%/,, mezi 500—800 zl. 3'/,%/,, dale do 1200 zl. 4%/,, do 5000
zl. 6%/,, do 10.000 zl. 7'/,%/,, do 50.000 zl. 12%/,, do 100.000 zl. 17%/,, nad 140.000 zl. 20%. — 3.
Nařízena byla osobní daň, jež činila 30 krejcarů z každé osoby, která překročila 15. rok věku
a nežila z chudinských podpor. — Podle toho vzoru byly rozepisovány mimořádné daně také
v následujících válečných letech, ale ještě rostly. Patentem z 20. srpna 1806 nařízena byla
na pět let 1807—1811 válečná přirážka k pozemkové dani dominikální i rustikální ve výšce
76%, a krom toho 50%, jiná přirážka, jejímž výnosem měly se umořovati Vídeňské banko-
cedule, celkem prirážky k pozemkové dani činily potom 126%, řádné daně.
928.
1802, 9. prosince: Zapovídá se voziti do mlýna v pytlích příliš velikých.
Dem Vernehmen nach bestehet noch an manchen Orten der schädliche Missbrauch,
dass von den Mühlgästen grosse, 3 bis 4 Metzen enthaltende Säcke zur Mühle gebracht
werden. Da nun die zur Auf- und Abladung dieser Säcke bestimmten Mühljungen, welche aus
einem übel verstandenen Handwerksehrgefühle keine Last ausschlagen dürfen, schon öfters
durch die zu grosse Last derselben an ihrer Gesundheit Schaden gelitten haben, oder gar zu
Krüppeln geworden sind, und es in mancher Hinsicht nicht gleichgültig sein kann, dass eine
ganze Zunftklasse durch einen solchen Missbrauch der Gefahr ausgesetzt werde, in ihrer Jugend
schon elend an Kórper und siech zu werden: so ist allgemein kundzumachen, dass in Zukunft
unter sonstiger Ahndung keine grósseren Getreidsácke zur Mühle gebracht werdep dürfen,
als welche hóchstens zwei n. ó. Metzen halten. Verordnung vom 9. Dezember [1802.]
Roth, Gesetze, I. Fortsetzungsband von 1801-3, str. 360 ¢. 274.
Archiv Český XXV. 56
