436 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
920.
1801, 11. listopadu: Dvorský dekret o stěhování poddaných a o propouštění vojáků
ma selské statky.
Nachdem schon vermóg des dem Kreisamte mit Verordnung vom 13. Februar 1800
bekannt gemachten erweiterten Wirkungskreises der Stellen, und späteren Verordnung vom
18. April nämlichen Jahrs die Übersiedlungsbewilligungen der Unterthanen nicht blos im Lande,
sondern überhaupt in die deutschen und böhmischen Erbländer nach Finvernehmung mit dem
Werbbezirkskommando, dann die Entlassung der Soldaten auf steuerbare Gründe im Falle,
wenn die Werbbezirksregimenter damit einverstanden sind, dem Wirkungskreise des Kreis-
amtes eigends angewiesen sind, die Vollziehung dieser vorgeschriebenen neuen Ordnung jedoch
in lolge Hofdekrets vom 24. April v. J. bis nach geschlossenem l'riedlen und vollkommen
hergestelter Ruhe verschoben worden ist: so wird in Folge neuerlichen Hofdekrets vom 11.
laufenden Monats bei nun wirklich hergestellten Frieden das königliche Kréisamt angewiesen,
erste Vorschrift vom 18. April v. J. nunmehr ohne weiters in Ausübung zu bringen, da auch
von dem k. k. Hofkriegsrathe, unter andern dem Generalkommando eingeraumten Befugnissen,
befohlen worden, dass die Regimenter die Gesuche der Mannschaft auf steuetbare Gründe
entlassen zu werden, mit dem Kreisamte verabreden und bewilligen kónnen, sobald dasselhe
den Mann zu Hause unentbehrlich findet, und einen andern Manu gestellet haben wird.
Übrigens aber sind bei Übersiedlungen nach Ungarn, als einem nicht konskribirten Lande, die
Berichte so, wie bisher, hieher zu erstatten, und die vorgeschriebenen gedruckten Pässe zur
Kontrasignirung einzusenden. — Verordnung vom 23. Nov. 1801.
Roth, Gesetze I. Fortsetzunysband von 1801-3 str. 97 & 116.
921.
1801, 18. prosince: O dani klassovni (třídní), která mimořádně z příčiny
války byla ukládána ze tří tříd příjmů.
Veliké výdaje na válku přiměly vládu na konci XVIII. věku k ukládání veliké mimo-
řádné daně válečné, kteréž říkali klassovní; byla ukládána každý rok, měrou nezcela stejnou.
Patent z 18. prosince 1801 rozepsal tu mimořádnou daň ve všech „dědičných zemích ně-
mcekych a haličských“ podle tří kategorií aneb tříd příjmů. Při tom počítala se do I. třídy
dań z realit (nemovitostí), do II. třídy daň z úroků státních papívů, které neměly privilegia
na osvobození od daní, a ve třetí třídě platila se ta daň ze všech jiných příjmů, jež se ne-
počítaly do prvních dvou tříd. Uvádím zde $ 1., jenž určuje tu daň v třídě I.
$ 1. Daň z nemovitostí neb z vejnosu gruntovního usazuje se dle méry
zemoknížecí kontribuce a daně, která podle nynějšího kontribučního zřízení jedné
každé krajiny |Provinz] na nemovitostech vězí, tak a na ten způsob: — že z všech
dominikilnśch nemovitosti, mimo nynější na nich vezici zemokńiżeci kontribuce,
4D ze sta dotčené kontribuce; — ze vsech sedlskÿch a poddâcich nemovitostí
ale, jakoż i z domů v městě Vídni, s pripoëténim téch, které dominikälnf jsou a
dań dle vejnosu činže platí, a z všech domů jiných měst 15 ze sta na letošní
