Raabisační smlouva na Zbraslavsku 1801, 16. dub. 431
Za desáté. Podaní povoleno nemají, jejich lesy bez předpisů a řádů vrehnostenských
lesních ouřadníkův užívati, jenž hájení a zachování lesův starostlivé péči vrehnosti
skrze patentální nařízení přísluší. Též podaní se vvnasnażiti ша). by onen počet
koní, který při naturální robotě pozůstával, na budoucnost zachován byl.
Za jedenácté. Poněvadž tehdy skutečně roboty vesnic v hotový poplatky pro-
menéné jsou, a tudy to prostrané dvorský hospodárství dala [fernerhin| v celosti
ko vlastnímu užívání pro vrchnost zanechati velmi obtížno by býti muselo: tehdy
odevzdává ona tém tejkajcím díly-beroucím, v následku toho s nima pod 24. Junii
1788 roku pouzavřeného prozatímního kontraktu, by v piileżici k vzdy trvajícimu
pravidlu sloužit mající vrchnostenské grunty-knize zaznameniny panský dvorský, a
oné sie pod ourok bejvaly pronajmutć krunty, bez zákupu do vždy trvajícího dě-
ditného näjmu neb do emplhytevské uzitkuvlastnosti [Nutznüssungseigenthum] na ten
spůsob, že oni dědiční nájemníci tv grunty dle vlastně libosti užívati, jejím dědicům
poruciti a s vrehnostenským povolením komukoliv platu-schopnému odprodati mohou.
Za dvanácté. Budou dědiční nájemníci poviní a zavdzóni, onou nezrusi-
tedlnou yruntouné éinii, která jim due 17. a 24. čeryna 17880 roku prostředkem
písebné doručních feingehändigten] vejtahü na jeden každý při každém dvoře vypa-
dajici činžovní prořízek [Durchsehnitt] na S dní k povážení oznámená byla, a která
dle vlastní klassifikací dědičných nájemníkův vypadla. a která nejenom v jejich
ručních knížkách, anobrž taky ve vrchnostenský gruntovní knize, a to z rozdielích
[von denen samtlichen emphytevtiseh vertheilten] 4435" mír polích, 430 V/s mir
luk, 59 7'/, mir zahrad, 303 mír pastev. s šesti tisíc šesti sty devadesáte třema
zlatej 44" kr.. to jest s 6693 A. 44'/. kr. predepsina jest, ve čtvrtletních Whütách
do vrebnostenského důchodu neodkladne odvósti. Proti tomu
za třinácté, vrchnost z těch do dědičného nájmu propuštěných gruntův
všechne zemoknížecí daně 7 důchodu platiti bude.
Za čtrnácté. Novým osadníkům se oné, při veřejné Jicítací v roce 1788 proti
nejvyšší ceně per 15.909 fl. zakoupené dvorské stavení nápodobně do skutečného
vlastenstva: tímto: dokonale: odevzdávají: jakož i také oni osadníci [Ansiedler], na
těch až do posledního ledna 1801 do důchodu již zaplacených zákupních peněz per
sedum tisic šest set sedumdesát sedum zlatejeh 33'/2 kr.. to jest 7677 fl. 53), kr.
se rádné quittirujou; s tím doložením, aby ten až do posledního ledna běžícího roku
v restu pozůstávající zákup per šest tisíc dvě stě třícet jeden zlatejeh 26?/, kr., to
jest: 6231 fl. 26'/, kr. od dědičných nájemníkův b. r. poëitajie, ve třech ročních
Ihůtách. však bez všeho interessu, bez dalšího napomínání zapraven byl. Až do
ouplnýho zaplacení. které oni nevoosadníky [Erbpitehter] taky dřív zplniti můžou,
zůstává nadpravený rest zákupních peněz pro bezpečnost vrchnosti na zákupních
staveních a předělených polích s gruntovníma knihama ujižtěn.
