— 186 —
pfandes weiz inn han, als lange, biz wir oder unser nach-
chomen an dem riche di selben gut von in wider losen, als
di brief sprechent, di daruber geben sint. Keysersperk und
waz dar zu gehort, daz sol dem keyser und dem Komischen
riche verliben und habent der kunig von Beheim oder sin
erben sich dez verzigen.
(Emler IV. 662.)
166. Joannes Olom. ep. et Rudolphus dux Saxoniae
literas Ludowici R. regis datas in castris prope Ha-
sulach 1320, 13. Sept. transsumi faciunt.
1339, 10. Aprilis. (Pragae.)
List Jana, biskupa Olomickeho, a Rudolfa, knieżete saskólo, że si
vidéli cely a neporusitedlny list Ludvíka krále římského, kdež týž král
vyznává, že králi Janovi českému a polskému králi a jeho budúcím, českým
kralóm, dává markrabstvie Budišínské a město Kamenice s jich se vším
příslušenstvím. 1339. (A. K.) OS
(Vide hujus tomi n. 39. — Emler IV, 669.) 06 X 154
167. Joannis regis et Caroli marchionis enuntiatio
de berna boemicali.
1339, 1. Junii.
It. Třetí list téhož krále Jana a Karla syna jeho, markrabi mo-
ravského, jímž se oba zavazují pod přísahú na svatém čtení učiněnú a
pod kletbú za své dědice a budúcí potom, berně nebrati, leć by syn se
jeho korunoval aneb že by kterú vdával dceru, tehdy potom v roce toliko
obecní berni po puol hřivně z lánu, totiž 28. gr. — Datum toho 1339.
Nos Johannes D. gr. B. rex ac lu. comes.
Notum esse volumus tenore praesentium universis, quod licet
praelati, barones, nobiles et alii regnicolae regni nostri Boemiae
omnes collectas generales seu bernas hucusque de ipsorum
benivolentia nobis plenarie expediverint, tamen ipsi evidentem
et urgentissimam necessitatem nostram et debitorum gravia
onera, quae propter gwerrarum et discordiarum turbationes
multipliees, tam contra Imperatorem, quam duces Austriae ac
alios aemulos vicinos nostros diversimode habitas hucusque.
