194 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
Pátej artikul jest tento: abyste mně prosili vo opatření zámku puškaři, prachy
a jinejmi potřebami.
Na to tuto odpověď dávám: Těmi všemi potřebami, což k času válečnému
náleží, tak kvapně opatřiti jest s těžkostí a čas nepostačuje, neb i toho u sebe po-
vážiti mohú, poněvadž jsou se kusové děl noví slili; by puškaři a prachové byli, že
k těm kusům kulí žádnejch nevím. A protož na tak kvapný čas u sebe nenalízám,
abych to mohl opatřiti, tak jakž na to náleží. Také té naděje sem ku pánu Bohu, že
toho roku takového dobejvání v těch krajích Turek činiti nebude, neb dá-li se v do-
bejvání Turek, radéjit bude dobejvati tu vokolo Vidné v zemích Rakouskejch anebo
v Moravě, než by se přes ty hory dáti měl k Těšínu; než za potřebu toho tuto
uznávám, aby Těšín zámek i s městem opatřen byl před stečením anebo slezením,
a aby na zámku vždycky dva dobrá člověky z rytířstva stále byli, tak jakž sem
s vámi o to mluvil. A vobilí ta, která sou ve dvořích, aby se vymlátila a na vo-
bilnice ssypala, však slámy dobře schrániti mohou, aby se na nich škoda nedála.
A popřeje-li pan Buoh zdraví a štěstí na druhej rok, již to kníže JMt bude ráčiti
opatřiti povolněji, ne tak kvapně, jak jest na ten čas přišlo.
Šestej artikul. Jest vám poručeno, abyste mi předložili; že služebníci moji
v berni obecni sou se vložili a v tom nemalej zmatek v přijímání těch služébnejch
učinili, a všecky peníze do komory ujali, že se nemá čím těm sluzébnÿm doplatiti; co
sou páni, rytířstvo složili, to sou všecko vydali, i nemají čím doplatiti na ty dva
měsíce, na kteréž sou jim napřed dáti přiřekli; a tak potom i škod nějakých
neujdou.
Na to tuto odpověď dávám, že sem vám to oznámil, když ste u mně byli,
že o tom nic nevím a nevěďal sem, aby se jaká berně na ty služebné pokládala; ale
tak se pamatuji, že sem vám list dal k Jiříkovi Horeckému a k Pavlovi Obranskému,
což sou té berně přijali a do komory jest jí dáno, aby zase vydána byla. Pakli sem
vám listu nedal z nepaměti své anebo z pospíchání odjezdu mého, píši jim ještě, aby
se tak zachovali.
Sedmý artikul tento jest: abyste mi oznámili, když prvé knížata JMti po-
selství na sněmy aneb jinam pro potřeby obecné vypravovali, Z& z svejch méscuov
na stravu dávali, i já tolikéž po tato léta tak sem činil, až tepruo od roku služeb-
níci moji anebo regenti že o takovou věc na vás tisknou, rovně co byste královští
byli a pána neměli, prosíc mne v tom za vopatření.
Na to tuto odpověď dávám, že to dobře vím, když jest který z rytířstva na
misté knizécim k souduom jezdil a v soudu sedal anebo na sněmy jezdil, že jest se
jemu z komory mé anebo knizéci na stravu dávalo, jako panu Mikulášovi Klochovi,
kterýž jest za paměti mé vždycky v tom soudu sedal až do nebożtika Adlspocha,
