z roku 1543. 169
kněžny JíMti slavné paměti i mne dotýče. Kdež nepochybuji, než že za to lidé
drží, jako by se velká křivda tomu Pavlovi Zvěřinovi dála; pak když se v ten zápis
nahlídne i také jak jest se podle toho zápisu zachoval, tu skutek pravda ukáže.
Jáť bych byl Vratislava syna svého rád také vypravil, ale pro nedostatek
zdraví jeho toho sem nikterakž vykonati nemohl, neb jest tak prašiv, že ani v po-
ctivicich choditi nemůž ; ač držím, že králi JMti to proti mysli bude, ale příčina
nedostatku zdraví jeho můž mne u JMti vymluviti. A s tím pán Bůh rač dáti, aby
se VMti na té cestě ščastně vedlo a zase abyste ráčili v dobrém zdraví domův
vrátiti, toho bych VMti věrně přál.
Ját také zejtra bohdá na sněm do Prahy se vyjeti strojím. Soud Vratislavsky
ten jest odložen, na jakej spůsob, vím že pan kanclíř VMti o tom správu dal; pak
se panem Turzym aneb se panem Bonarem jednání o Blščinu by se bylo vykonalo,
jak by se tomu dosti stalo aneb státi mohlo, toho račte u sebe povážiti, poněvadž
jest všecka naděje největší v tom soudu byla, že se již vykoná ta smlouva, když ta
pře VMti přisouzena bude; ale jak jest ten odklad se stal, ac jest tam dostaveno,
že při sv. Michale již by se konec státi měl, ale já již těm klamóm nevím jak
vériti; a taky nevím, jak pán Bůh ráčí dáti toho dočkati, neb jestližeť na mne pán
Bůh smrt v tom času ráčí dopustiti, s těžkem VMt o sv. Michale i o Jubilate o to
konec míti ráčíte. A protož by se bylo o Blščinu vykonalo, již byste ráčili na sebe
i na mne těžkost uvésti, poněvadž by se tomu dosti nestalo; pak jit. k tomu neumim
mluviti, aby se co o Blščinu jednati mělo, leč prvé ten soud konec vezme, neb
pokud ten soud konec nevezme, já nerozumím, kterak by se tomu dosti státi mohlo,
abyste Blščinu koupiti ráčili.
Milostivé knízé! Bude-li vůle pána Boha všemohúcího, jáť sem na tom pri
sv. Janě v Olomúci býti a odtud k VMti dojeti, pfedkem VMt navstiviti a na mladé
pohleděti, a taky s VMti to vykonati, co sem před se vzal, když sem s VMtí na
Těšíně byl; neb čas se již přibližuje, abych tam šel, kde sou předkové moji šli,
a tím abych se dlouho nemeškal. A s tím ještě jednú pán Bůh rač dáti sc. Datum
ut supra.
MS. souč. v arch. zemsk. kr. С. f. 40—42. b.
284.
Jan z Pernsteina markrabí Jiřímu Braniborskému: aby mu oznámil, kdy z Krakova vyjede;
oznamuje, že na sněm do Prahy se vypraví, též že král Polský s Turkem uzavřel příměří oc.
Z Pardubic 1543, 26. dubna.
(V tejž den panu markrabí Jiřímu). Milostivé kníže! Psaní sem VMti do
Vratislavě udělal, kdež nepochybuji, než žě jest VMti tu dodáno, neb sem té naděje
byl, že v Vratislavi býti ráčíte; pak když ste VMt z Prahy jeti ráčili a v Hradci
Archiv Český XX. 22
