168 A. XXX1I. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
nepravili, jako světským, a ještě jejich klam aneb leżjest škodnější nežli svědských,
neb svým klamem svědský sám sobě uškodí, ale duchovní svou lží mnoho duší za-
bíjí, jakož Kristus Pán pověděti ráčil, že lživá ústa duši zabíjejí oc.
Pří tom pan kanclíř mi píše, že by měl se mnou byl o mnohé věci potřebné
od VMti rozmluviti: předkem co se té jízdy VMti do Krakova dotýče, kdež sem
VMti psal, že by za Rudském mělo ро počtu zůstati V“ fi., abyste ty ráčili na tu
cestu vziti, pak Ze Rudskÿ Zädnÿch peněz nemá, ty které sou při něm po počtu
zůstaly, že sou všecky vydány na potřeby VMti, z kterejch počet udělati má při
sv. Jiří, pak abych VMt penězi k té jízdě opatřil, abyste VMt ráčili míti nač tam
jeti i zase přijeti. Pak milostivé knížé! Když ste ráčili u mne na Mezeříčí býti, tu
sem VMti ukázal počet Rudského, co za ním peněz zůstává, i neráčili ste mi od té
chvíle o tom oznámiti, aby ty peníze měly vydány býti; pak byste mi VMt byli
sobil, abyste je ráčili míti na tu cestu, ale tak kvapně tomu dosti učiniti nemohu,
neb mně jest list od pana kanclíře došel v tento pondělí minulej. Taky mi při tom
pan kanclíř psal, že mně v tom za naučení prositi ráčíte, poněvadž od JMti krále
Polského na to veselí zváni býti ráčíte, máte-li upřímo do Krakova jeti napřed čili
kde na krälovü JíMt očekávati. Pak poněvadž od krále JMti pána našeho k tomu
obesláni . býti neráčíte, abyste s kněžnů JíMtí do Krakova jeti ráčili, při tom mi
oznamuje, že jest o to s knížetem Frydrychem JMtí rozmluvení měl a že jest kněz
Frydrych JMt zdání své pověděti ráčil, že by se JMti nezdálo, abyste se měli VMt
mezi ty pány tříti, kteříž královú Ji Mt ponesou aneb s Jí Mtí pojedú. Pak milo-
stivé kníže, u mne se tolkéž snáší, že by se VMti netrefilo, a protož se svejm zdáním
s knížetem Frydrychem JMtí snáším.
S VMtí sem na tom zůstal, když ste ráčili u mne na Mezeříčí býti, tak jakž
ste mi ráčili praviti, že ráčíte z sebou vzíti pana Sedlnického a pana kanclíře a ně-
které jiné osoby, což mi se za dobré i za potřebné zdálo, abyste ráčili z sebou
lidi znamenité a vostarožitné míti, ne tu všecku mládež, pro poctivost svou i také
pro raddy; kdež nepochybuji, než że ste to tak vykonati róćili, jakoż pak sa té
naděje, zé jest se tak stalo; poručéní anebo instrukcí sepsanou króli Polskému
JMti sem dal na pana Sedlnickóho a na pana kanclíře, maje tu naději, že sou oba
s VMti, avsak i to sem v listech věřicích položil a v instrukcí to slovo dostavil:
na oba spolu neb na jednoho z nich.
Milostivé kníže! Jestliže ste VMt vzíti toho zápisu Pavlova Zvěřinově neráčili
i také toho listu, kterejž jest VMti psal, ač já toho všeho přípisy posílám panu
hejtmanovi a panu kanclifovi, ale obávám se, Zé ti pfípisové rozvazováni nebudü
a zvláště přípis zápisu: protož by dobře bylo, abyste pro ten zápis i pro ten list
stiezné poslati rácili, vSak jej müzé dosti v čas přinésti. Neb ráčíte znáti, co se tu
