z roku 1543. 163
Krykstejnar, sluzébnici moji, dali sou mi zprávu, kterak by nějaké dluhy měli při
nebožtíkovi panu Stanislavovi Pilvckem [sic], kterýž jest při Tokaji zabit, jakož pak
s této jejich suplikací [....], kterúž sou mi dali, kterüz vám ted pro vyrozumění
toho všeho posélám, a při tom i oni vám vo tý vo vší věci širší zprávu dáti mají.
I za to vás přátelsky žádám, žě jich přítelem v té věci budete, kterak by oni k tomu
Pak poněvadž pan Rachval Pilycký statek všecek drží, kterýž panu Stani-
slavovi neboztikovi ndlézal, jest slušné, aby s témi chudymi pacholky srovnal, tak
aby oni o to jiz upokojeni majic, vic outrat a ndkladuov na to nevedli; kdez vis
za to žádám, že jich v tom radou svou i pomocí vopouštěti nebudete, aby oni mohli
zas ke mné spésné vypraveni bejti; které jim v tom pro mne přátelství okážete, rád
se vám toho zase přátelsky odplatiti chci.
MS. souč. v archiv. zems. kr. Č. f. 37 b.
280. Jan z Pernšteina žádá Půtu z Ludanic za rukojemství na 2000 zl. na minci
v markrabství Moravském berné vládyce Mikulášovi Kladorubskému ze Svrčova a na Dolních
Bludovicích. — Na Pardubicích v outerý po sv. Jiří [24. dubna] léta sc 43. (Orig. pap. Tře-
boňský arch., Fam. v. Pernstein. Reg.)
281.
Jan z Pernšteina Janovi Čeplovi: o sněmu, kterýž držán býti má na hradě Pražském oc.
Z Pardubic 1543, 24. dubna.
(Přípis listu panu Janovi Čeplovi, z Pardubic v outerý po sv. Jiří.) U. v. pane
Jane, příteli můj milý! Zdraví sc. Psaní od vás jest mi dnes dodáno; i poněvadž se
tomu rozumí, že pan Oderský ani pan Herbort nechtí ani Bilovce ani Mezeříčí kou-
piti, musí to tak při tom necháno bejti; než kdež sem vám napsal, abyste sami
z sebe o tu summu se panem Oderským jednali, kteráž jest jemu za statek jeho
Drslavský položena, i nedali ste mi na to psaní žádné odpovědi.
Králi JMti sem psaní učinil a do Nornberka sem poslal, i není mi žádná od-
pověď dána; než toto jest zdání mé, poněvadž mnozí v tomto království, kteréž jest
JMKská obeslati rácil, doma züstaná, Ze vy také doma züstati müzéte; drzim, Ze na
ten hnév slunce nezapadne, které byste od JMti o tu jízdu míti méli.
Můj milaj pane Jane! tak tomu rozumím, že z knížectví Slezského na ten sněm,
který má na hradě Pražském držán bejti, poslové s žádnú mocí vysláni nebudú,
na čemž v pravdě znám, že kníže Fridrich Lehynské těškost nese; pak jest veliké
boží dopuštění, že lidé nad takovým zlým, kterýž se k nám přibližuje, v takové
nedbanlivosti sou a nesvornosti mezi sebou působí. I u mneť jest to, vám dů-
věrně píšíc: na čem se království České a markrabství Moravské a země Lužické
snesú, že s těškem to dopusténo bude, aby nim to méli pdni Slezdci rusiti. Jif sem
21°
