z roku 1542. 161
v jednání o Bilovec; a protož že jest sobě toho jednání odložil o Mezeříčí až do
sv. Jiří, než při tom času že mi odpověď dáti chce. Pak jestliže by se mnou pan
Oderský nejednal, bude-li chtíti se mnou pan Herbort jednati, proti tomu nejsem,
abych s ním jednati neměl. A přišlo-li by k tomu jednání a chtěl vás za přítele
vydati aneb z své strany za prostředníka, já to trpěti mohu a proti mně to nic
není, anébrž prosím, přijde-li k tomu, nevytahujte se z toho.
Také mi jest Matyáš oznámil, že pan Jan Oderský statek svůj v knížectví
Opavském prodal; pak prosím vás, jednajte s ním sami od sebe a tomu na něm vy-
rozumějte, poněvadž mu ty peníze hotové leží a na žádném oužitku jich nemá,
chtel-li by mi jich puojéiti. A čemuž vyrozumíte, neobmeškávajte mi oznámiti, ač
ste mi také v psaní svém o tom oznámili.
Co se pana Jana Oderského dotýče, že jest statek svuoj prodal a že Bilovec
kupuje, pak jestliže by Bilovce nekoupil, tehdá již s ním dále jednajte podle rozumu
svého. A s tím dejZ se vám pán Buoh oc. Datum ut supra.
(Cedule panu Ceplovi) Jiz sem vám byl tento list napsal, a v tom mi psaní
přišlo od Matyáše Lvovického, kdež mi posílá list, co mu pan Oderský píše, že se
v jednání o Mezeříč dáti nechce pro Bilovec. Pak chtěl-li by se mnou pan Herburt
v jednání o Mezeříč jíti; vyrozumějtež tomu; i proti tomu bych nebyl, abych By-
stfice v slušné summě ujíti neměl, jak bychom se skrze přátely smluvili, a nemohl-li
bych tak spěšně v Moravě býti, tehdá k tomu jednání příležitějšího místa neznám
než na Lančkrouně; pak čemuž na něm vyrozumite, neobmeškávejte mi oznámiti,
jednom ten list na Prostějov služebníkóm mým pošlete aneb Matyášovi Lvovickému.
MS. souć. v arch. zemsk. kr. C. f. 31., 32.
271.
Jan z Pernsteina Janovi Sedlnickému z Choltic: Ze z cesty na soud Vratislavsky pro nemoc
vratiti se musil; aby kněžnu Alžbětu, kteráž přes Fryštat k sňatku :s králem Polskym jede,
všemi možnými potřebami opatřil. — Z Pardubic 1543, 16. dubna.
(Panu Sedlnickému v tejž den.) U. p. p. příteli můj milej! Zdraví sc. Jáť
sem se do Vratislavé k tomu soudu jéti strojil a v stredu sem na Nové Mésto vyjél
z Pardubie, pak tu jest mne kámen v noci velmi napadl a nemálo jest mne strápil
a zemdlil; k tomu nohy mne rozbolely, a nez sem na Nové Mésto dojél, Ze mi se
rány k jiným ranám na mnoha místech v nohách zotvíraly, tak že sem se nesměl
na další jízdu pokusiti; neb sem se obával, bych byl tam dojél, Zé bych se byl musil
těžce sloZiti. Pak poslal sem na místě svém hejtmana Kladského a Frydrych[a] Rat-
vína, i nevím, jest-li tam pan kanclíř či není. Také mi biskup Vratislavský psaní
učinil, že mi se o mou při při tomto soudu nález stane, kterouž mám se panem
Archiv Český XX. 21
