3 roku 1543. 159
zdraví mého, vůle jeho svaté milosti má ve všem bejti, a my se jí protiviti nemáme.
Neb sem v středu z Pardubic vyjel, chtíc do Vratislavě před se jeti, přijel sem na
Nové Město, a té noci jest mne kámen těžce napadl, tak že mne velmi zemdlil,
a dna mi také do ruky vstoupila, a nohy mne velmi rozbolely, tak že nikam ne-
mohu, leč co mi z liże na stolici pomobú. I z těch příčin mé shledání s VMtmi bejti
nemůž, čemuž sem příliš nerad.
Milostivá knížata! Jakož nepochybuji, že ráčíte v dobré paměti jmíti, že sem
nějaké smlúvy a frýmarky s opatem Žďárským učinil, kdež pak i povolení své ste
k tomu dáti a toho mi potvrditi ráčili; i poněvadž jest od VMtí samých potvrzení
a povolení bylo, a od jiných pánův z Kunštátu nic, tak jest mi se to vykonati ne-
mohlo, neb sou mi se oni zbraňovali na to povolení a potvrzení dáti. Pak potom
ještě mezi VMtmi o to snešení bylo, i tedy smlúvy VMtem posílám a za to prosím,
že ráčíte rozkázati pečeti své k nim přitisknúti a mně jé zase po hejtmanu mejm
Kladckým poslati, a já se toho VMtem rád přátelsky odslúžiti chci, kdež nepochy-
buji, že tak račte učiniti. A s tím oc. Datum ut supra.
(V týž den a odtudź psal kniżeti Hendrychovi Minstrberskómu): Kniżatóm
JMtem, pánuom bratruom VMti i takć VMti list píši, za to VMti zádajíc, abyste ty
smlüvy, keré sem s opatem Zdárskym udélal, peéetmi VMtí stvrditi rácili, kteréz
VMtem po hejtmanu Klackém [sic] posílám; pak za to prosím VMti, (že se k tomu
ráéíte pficiniti, aby mi se to vykonalo, neb ráéíte vék müj stary znáti, jestliže by
na mne pán Bůh smrt dopustil, nevím, jak by to potom k vykonání přišlo. Milostivé
knízé! Jiného VMti psáti nevím, než že bych se s VMtí příliš rád shledal i dosti
potřebnie rozmluvení měl, ale poněvadž to na tento čas býti nemohlo, musí to do
jiného časů odloženo býti. A s tim c [v pátek pfed nedélí Jubilate].
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 36., 36. b.
275.
Jan z Pern&teina Gotfriedu Adlspachovi: o soudu ve Vratislavi, kdež nález mezi ním a mar-
krabfm Jifim Braniborskÿm vynesen býti má. — Z Nového Města 1543, 13. dubna.
(V týž den Adlspochovi, z Nového Města.) List od pana biskupa Vratislavského
v outerý večer dodán mi jest, co mi na mé psaní za odpověď dává o tom soudu;
kdež pak hned na zejtří v středu sem vyjel a na Nové Město přijel, chtíc dnes na
Kladště býti, ale té noci kámen na mne těžký přišel, že mne velmi umdlel, k tomu
dna v levé ruce mne trápí, nohy mi rozbolely, že choditi nemohu ani s holí, než
co mi od lůže na stolici pomohú. Ač mi hned z Pardubic ta jízda těžce přišla,
ale sem vždy té naděje byl, že budu moci předse jeti. I poněvadž z psaní pana
biskupa JMti [sem] vyrozuměl, že se na to vztahuje, že již k té při žádného dalšího mlu-
vení potřebí nebude, než tolko nálezu vyhlášení čekati, i bez pochyby žeť jest se to
