158 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
poněvadž v modlitbě té, kteráž nám od Krista pána vydána jest, říkáme: Buď vile
tvá jako v nebi tak v zemi. A protož jest nejlípe vůli naši s vůlí boží srovnati.
Milostivć kniże! Kniżeti Fridrichovi Lehnickému JMti ráčili ste odpověď
dáti, což se toho přátelského spříznění mezi VMtí a mnou dotýče, aby VMti ode
mne na ty artykule odpověď dána byla, kteréž ste mi ráčili poslati po panu Ondře-
jovi Ungnodovi: pak, milostivé kníže, knížeti Fridrichovi JMti odpověď sem dal, že
o žádných artikulích nevím, neb mi od pana Ondřeje Ungnoda žádní dáni nejsou:
jakož sem i o tom některou chvíli v Praze panu Knoblsdorfovi, slużebniku VMti.
při přítomnosti pana Ondřeje Ungnoda pravil, že o žádných artikulích nic nevím.
Pan Ondfej jest pfed panem Knobisdo[r]fe[m] povédél, ze těch artykulův nechal
pri kanclifi VMti: a protoz, zálezie-li co na takovych artykulich, VMti prosim, że
mi je račte poslati aneb knížeti Fridrichovi JMti dáti, neb JMti píši, za to JMti
žádajíc, budou-li JMti od VMti dány, aby mi je poslati ráčil.
Při tom, milostivé kníže, za to VMti prosím, poněvadž tomu rozumím, že
VMt ráčíte jeti do Krakova na to veselí, kteréž král Polský JMt králi mladému
JMti synu svému ráčí činiti, kdy jízda VMti při kterém času zase bude a kudy
jeti ráčíte, že mi to oznámiti ráčíte, abych se s VMtí shledati mohl. Neb ničím se
nezaneprazdňujíc, ten jest oumysl můj, abych se s VMtí shledal, leč by ten nedo-
statek při zdraví pán Bůh dopustiti ráčil, že bych k tomu nikterakž dosti učiniti
nemohl, jakož jest se tohoto času stalo; a nejraděj bych tomu byl, aby mé shledání
s VMtí bejti mohlo při přítomnosti knížete Fridricha Lehnického JMti, a již při
tom času aby to přátelské zpříznění, které jest se mezi VMtí a mezi mnou začalo,
mohlo svůj konec vziti a smluvami utvrzeno byti, ač byla-li by vůle pána Boha
všemohúcího, poněvadž to všecko v moci jeho svaté jest; tak jakž apoštol svatý
Pavel pověděl: „že není na tom, kterýž ščepuje, ani na tom, kterýž zalívá, ale na
tom, kterýž zrost dává.“ Pak pán Bůh všemohúcí k tomu spříznění, které se mezi
VMtí a mezi mnou začalo, rač dáti svůj zróst a své svaté požehnání, aby také
k svému vykonání přijíti mohlo, předkem ke cti a k chvále jeho svaté, a VMti
i mně také k potěšení. A s tím oc. Datum ut supra [v pátek pred nedélí Jubilate].
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 35. b.
274.
Jan z Pernšteina knížatům Minstrberským: aby k smlouvě jeho s opatem Žďárským učiněné
pečeti přitiskli. — Z Nového Města 1543, 13. dubna.
(V týž den a odtudz knížatóm Minstrberskym.) Osvícená knížata a páni,
páni přízniví, synu, švagrové a přátelé moji zvláště milí! S. s. VMtem oc vzkazuji.
Té sem naděje byl, že mé shledání s VMtmi při tomto soudu, kterýž v Vratislavi
držán bejti má, bude, ale poněvadž jest to pán Bůh změniti ráčil skrze nedostatek
