146 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
chtěl, ukazujíc na zróst svuoj i na zróst toho koně, že jse jedno k druhému dobře
trefí; než na ten čas Jindřicha doma není, než když přijede, chci s ním ještě rád
jednati a mluviti.
Kdež mi ráčíte psáti, abych tatíka ouředníka Frydeckého s VMtí na to
veselí do Polsky odpustil: pak netoliko tatíka, ale všecky služebníky své k potřebě
VMti bych rád odpustil, než jednom toho račte u sebe povážiti, jak se jízda jeho
dobře trefí. Na zámku žádný nezůstane, neb již Alexandra při něm není, k tomu
při tom času přijde rybníky nasazovati, obilí síti, kejm to opatřeno bude? Také při
tom mostu, kterýž jse přes řeku dělá, dílo malé není, kteréž potřebuje pilného do-
hlídání. Avšak jakžkolivěk ráčíte jmíti, nechť se tak stane, neb tatíkovi píši, aby
se tak zachoval, jakž jmíti ráčíte. Poněvadž jízda VMti do Polsky bude, bez
pochyby že peněz potřebovati ráčíte; pak račte věděti, že jest za Rutckym [sic]
zůstalo podle počtu jeho VÝCXXITIIj fl. XIj gr. II hal.; pak ty peníze byste mohli
na cestu jmíti.
O zdraví svém VMti nevím co jiného psäti, než že jest mne ta dna tak
pokazila a strápila, že nepamatuji, abych kdy od ní tak těžce trápen byl, neb ještě
choditi nemohu, leč mne kde nesou, a zase včera a dnes počala mne v levé ruce
lámati; pak nevím, jak pán Buoh se mnou dále naložiti ráčí; kdež skrze ten nedo-
statek nemohl sem ani v Praze na tom sněmu bejti. Coż se toho Pavla Zvěřiny
dotejče, cedule a listy, a což koli toho tam jmíti ráčíte, račte mi toho všeho pří-
pisy poslati, abych věděl jaké poselství k králi Polskému JMti učiniti. S tím pán Buoh
rač dáti, abych jse s VMtí v dobrém zdraví šťastně shledal, jest-li vuole jeho svatá.
Datum ut supra.
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 23.
258.
Jan z Pernšteina kanclíři knížete Těšínského: o věcech peněžních. — 1543, 16. března.
(V týž den panu kanclířovi Těšínskému.) Urozeny vládyko, pane kanclíři,
kmotře muoj milej, přál bych vám zdraví i jiného všeho dobrého. List od vás včera,
totiž ve étvrtek, dodán mi jest, jaké ste jednání se panem Bonarem měli, tomu všemu
sem z psaní vašeho vyrozuměl i v ty smlúvy, které jsou mezi panem Turzym a panem
Bonarem, sem také s pilností nahlédl.
Pak Bilščina, ta jest od pana Turzyho prodána aneb puštěna za LXII fi.
uherskÿch; na tu summu dluhu se má zastoupiti u pana Antonína Fukara XVIII“ fl.
uherských, zástavních statkuov jest za VIIIIM fl. uhersk., panu Bonarovi by jse mělo
dáti při vánocích VI" fi. uherských, kdež toho summa učiní XXXIII" fi. uherských ;
v smlúvě postaveno jest, Ze mu pan Bonar zůstane XXXVI" fl, a ty że mó ve trech
letech zaplatiti każdćho roku po XII", ač ste vy napsali v svém psaní. že mu jse
