142 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
dostatečně jednal; ale poněvadž sem ho k tomu přivésti nemohl, aby ten statek
koupiti chtěl, Matyášovi sem o tom oznámil, i nevím, co sem v tom proti vám učinil.
Pak, můj milý pane a příteli; se panem otcem vaším byl sem v dobrém
přátelství, i s vámi také jak sem se seznámil, na tom sem byl i ještě sem, což bych
vám dobrého učiniti a jaké přátelství okázati mohl, abych se tak zachoval. Sem na
tom, o některou potřebu svou k vám služebníka svého některý den poslati: i za to
vás žádám, že po tomto poslu oznámíte na Prostějov, kde by vás najíti měl. Datum oc.
MS. souč. v arch. zemsk. kr. Č. f. 20.
252.
Jan z Pernšteina Janu Čeplovi: o vyjednávání koupě statku Bystřice, Letovic, a o položení
půjčené summy peněz. — 1543, 10. března.
(Týž den [v sob. před nedělí smrt.] p. Janovi Čeplovi.) U. v. p. Jane, příteli
m. m., zdraví sc. List, kerej sem vám udělal, postavil sem v něm za jednoho rukojmí p.
Herburta, i také list, kerej sem Bravanským obnovil, také jest ode mne za jednoho rukojmie
vstaven, kdež nechtěl k těm listóm pečeti své přiložiti, příčinu toho ukazujíc, což se
Bystřice dotýče a že jest mi registra vydal a toho statku že sem ohledati dal, potom
že sou mu zase poslána. Pak, můj milý pane Jane, vědomost o tom dobrou máte
i pan Herburt také, že sem já na sebe Bystřice nikda nekupoval, než že sem ji
kupoval na grof Krystofa Hardeckého a na žádost jeho, když jest ten kup se panem
Krystofem Třebovským o Letovice rozvedl; pak když jest pan Václav Bozkovec od
Letovic pustil, teda se zase p. grof Krystof se panem Krystofem Trebovskym o Le-
tovice v jednání dal, až jest i vykonal, ježto sem já o tom nic nevěděl, a já již byl
dal na žádost grof Krystofa toho statku Bystřického ohledati; a když mi o tom
oznámil, že jest Letovice koupil, oznámil sem o tom panu Herburtovi a registra sem
mu zase poslal. I zdá mi se, že sem tu nic proti panu Herburtovi neučinil, a protož
neznám u sebe, aby ke mně jakou příčinu měl; než by mi napsal aneb služebníkóm
mejm prostej mislovy, že slibovati nechce, nepřikrejvajíc toho tou příčinou, co bych
tomu věděl učiniti; musil bych toho tak nechati, neb jest to jednomu každému na
svobodné vůli. Pane Jane, příteli můj milý, na vás se táhnu, kdež sem mohl panu
Herburtovi jaké přátelství ku poctivosti jeho učiniti, že sem to rád činil, jiné sem se
vděčnosti nadál.
Což se těch III“ fi dotýče, keré sem mu povinovat, píší mi služebníci moji,
že jim psal, aby mu ta summa položena při sv. Jiří byla. Pak tohoť sem já se ne-
nadál, poněvadž ji při mně předse po té vajpovědi nechal, kerou mi učinil; i za to
vás žádám, že s ním jednati budete, ať té summy při mně předse nechá, a nemůže-li
déle býti, ale nechť jest do svatého Václava; pakli mu ji budu moci mezi svatým
Jiřím a svatým Václavem spraviti, i o to se přičiním. Jiného vám psáti nevím, než
